Cíl: Stanovit roční mortalitu u pacientů hospitalizovaných na naší klinice s dg. chronického srdečního selhání (CHSS), zjistit, zda je tato roční mortalita významně ovlivněna jejich body-mass indexem (BMI)
Soubor: Pacienti hospitalizovaní na Interní kardiologické klinice FN Brno v období 1.10.2004-31.12.2005, kteří měli jako hlavní či jako vedlejší dg CHSS a kteří měli současně zadán BMI. Jejich mortalita byla ověřena ke dni 31.12.2006.
Výsledky: Celkový počet pacientů odpovídajících uvedeným kritériím byl 539 (354 mužů,185 žen)..Průměrný věk byl 68 let, průměrný BMI byl 28,39 (u žen 28,51,u mužů 28,30), max.BMI byl 47,33 a min.15,43.Podvýživu mělo 8 pacientů,normální BMI byl u 139 pacientů, ostatní pacienti trpěli nadváhou či obezitou.Jako etiologie CHSS byla uvedena ICHS u 384 pacientů, dilatační KMP u 80 pacientů, HT (bez ICHS) u 38 pacientů a chlopenní vada u 21 pacientů.Celková roční mortalita činila 18,36%, k 31.12.06 pak zemřelo 36 žen (19,46%) a 63 mužů (17,8%) (p=0,63). Roční mortalita u pacientů s podvýživou byla 75% (zemřelo 6 pacientů z 8) (p menší než 0,001), pacienti s normální váhou zemřeli v 26,6% případů (p=0,03), pacienti s nadváhou v 17,8% (p=0,68),s obezitou I.stupně v 22,96% (p=0,23), s obezitou II.stupně v 5,4% (p=0,04) a u III.stupně obezity byla mortalita 12,3% (p=0,55). Muži, trpící podvýživou měli 60% mortalitu (p=0,015), ženy trpící podvýživou pak 100% mortalitu (p menší než 0,001).
Závěr: Roční mortalita u pacientů s CHSS dosahovala 18,36%. Téměř tři čtvrtiny z našich pacientů trpělo některou z forem nadváhy či obezity, což ovšem nebylo spojeno se sign. vyšší úmrtností ve srovnání s pacienty, jež nadváhou netrpěli. Naopak pacienti, kteří měli BMI pod 18,5 umírali signifikantně více, tento trend byl vyjádřen pouze u pacientů ženského pohlaví. U mužů nebyla prokázána souvislost mezi úmrtnosti a jejich BMI.
|
1 online
