Cílem studie bylo posoudit vliv dvanáctitýdenního řízeného ambulantního rehabilitačního programu s intervalovým tréninkem s posilováním a bez posilování na funkční zdatnost, výkonnost a hemodynamiku u pacientů mužů se systolickou dysfunkcí levé komory.
Soubor: Ve skupině s intervalovým tréninkem s posilováním bylo 14 mužů průměrného věku 63 ± 8 let a průměrné ejekční frakce 44 ± 13,3 procent. Do skupiny s intervalovým tréninkem bez posilování bylo zařazeno 11 mužů průměrného věku 64 ± 7 let s průměrnou ejekční frakcí 44 ± 13,4 procent. Soubory se nelišily věkem ani ejekční frakcí.
Metody: Před zahájením a po ukončení programu bylo provedeno spiroergometrické vyšetření do symptomy limitovaného maxima. Tréninková tepová frekvence a zátěž byly stanoveny na úrovni anaerobního prahu. Délka programu 12 týdnů, frekvence 3x týdně.
Výsledky: Intervalový trénink s posilováním: VO2max (ml.min-1) 1659 ± 43 vs. 1907 ± 435 (P < 0,01);Wmax (W) 101 ± 33 vs. 124 ± 34 (P< 0,01) ;
Intervalový trénink bez posilování: VO2max (ml.min-1) 1344 ± 373 vs.1542 ± 421 (P < 0,05);
Wmax (W) 74 ± 28 vs. 92 ± 29 (P< 0,01).
Závěr: Dvanáctitýdenní řízený ambulantní rehabilitační program s intervalovým tréninkem vedl u obou sledovaných skupin pacientů ke statisticky významnému zvýšení maximálního příjmu kyslíku i maximálního výkonu. Hemodynamické parametry v klidu ani při zátěži se nezměnily.
Podporováno grantem MSM 0021622402
1 online
