PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cílem práce je prezentace recidivujících arytmií po ablaci chronické fibrilace síní (CHFS) a výsledků opakované ablace.
Metodika: První ablace sestávala z obkružujících a komplexních lineárních lézí v levé síni (LS) a ablace v koronárním sinu (CS). Z 96 pacientů (pac) s CHFS podstoupilo druhou ablaci 30 (31 %) pac (9 Ž, věk 52 ± 10 let) :2x pro paroxysmální FS, 13x pro persistentní FS, 1x pro paroxysmální LS tachykardii (LST), 12x pro persistentní LST, 1x pro persistentní flutter síní I a 1x pro paroxysmální reentry tachykardii z pravé síně (1). Třetí ablace se provedla u 6 pac; 1x pro paroxysmální FS, 1x pro paroxysmální LST, 3x pro persistentní LST a 1x pro persitentní pravosíňovou reentry tachykardii.
Výsledky: Paroxysmální FS/LST (3 – první reablace, 2 – druhá reablace) byly ukončeny bez další vyvolatelnosti. FS (3) se ukončila při lineární lézi mezi pravou dolní plicní žilou (PŽ) a posteroseptálním mitrálním prstencem, 2 LST  při ablaci u septálního okraje ústí ouška LS (LSO). Všechny perzistentní LST (12 – první reablace, 3 – druhá reablace) se ukončily při ablaci na septálním okraji ústí LSO (2), horním okraji ústí LSO (3), Bachmannova svazku (BB) (3), ve stropě LS (1), v antru levých PŽ (2) a v CS (4). Z 13 perzistentních FS se sinusový rytmus (SR) obnovil přímo z FS u 1 pac (antrum levých PŽ) a přes tranzitorní LST u 5 pac. Místa obnovení SR přes LST byla BB (3), septální okraj LST (1) a strop LS (1). Během sledování 14 ± 11 měsíců od poslední ablace má 24 (80 %) pac stabilní SR, 5 (17 %) pac má persistentní FS a 1 (3 %) pac má perzistentní LST.
Závěr: Po komplexní ablaci v LS a CS pro CHFS: 1) je vysoké zastoupení recidivujících monomorfních LST; 2) tyto arytmie lze ukončit a stabilní SR obnovit s vysokou účinností; 3) recidivující arytmie, FS nebo LST, mají převážně makroreentry mechanismus využívající přední stěnu LS mimo oblast PŽ.