Úvod: Ruptura aterosklerotického plátu s nasedající trombózou je hlavní příčinou akutního koronárního syndromu. Asi 6 % všech nemocných nemá prokazatelnou přítomnost koronární aterosklerózy při časné angiografii.
Cíl: Na předložené kazuistice dokumentovat diagnostický algoritmus a možné způsoby ošetření infarktové tepny u AKS kardioembolizační etiologie.
Kazuistika: Autoři popisují případ pacientky s akutním inferolaterálním infarktem myokardu způsobeným embolizací do povodí ramus circumflexus a ramus marginalis sinister levé věnčité tepny. 79letá nemocná byla hospitalizována pro náhle vzniklou dušnost provázenou krátkou poruchou vědomí a transitorním fokálním neurologickým deficitem v podobě centrální parézy n. faciális vlevo. Na vstupním EKG byla zjištěna fibrilace síní a vývoj STEIM inferolaterálně. SKG ukázala okluzi periferní části RC a RMS2 při jinak minimálních okrajových aterosklerotických změnách v proximální RIA. Postižené věnčité tepny byly ošetřeny víceetážovou prostou primární PCI s dobrým efektem. TEE vyšetření provedené po stabilizací stavu odhalilo přítomnost trombů v oušku levé síně a potvrdilo úvodní podezření na kardioembolizační původ IM. Ke kontrole frekvence komor byl nasazen betablokátor a jako profylaxe rekurence tepenné embolizace zavedena perorální antikoagulační léčba adjustovanými dávkami warfarinu.
Závěr: Koincidence infarktu myokardu s fibrilací síní a TIA/CMP nebo jinou formou tepenné embolizace by vždy měla vést k úvahám o možné embolizační etiologii. SKG a echokardiografie s transesofageální studií představují zásadní vyšetření pro odhalení kardioembolizační příčiny AKS. Jako možné způsoby léčby jsou v literatuře nejčastěji uváděny: Aspirace embolu s mechanickou protekcí chránící před jeho distálním posunem, doplněná případně prostou primární PCI nebo PCI s implantací stentu v případě reziduální stenózy.
1 online
