Zavedení hemodynamického monitorování do klinické praxe znamená otevření nových možností v péči o kriticky nemocné. Přímé měření parametrů hemodynamiky s následným výpočtem odvozených veličin umožňuje sestavení tzv. hemodynamického profilu, který významným způsobem přispívá k přesnějšímu určení příčin oběhové nestability a ke kontrole účinnosti zvoleného terapeutického postupu.
Na našem pracovišti je hemodynamická monitorace součástí komplexní péče o kriticky nemocné v šokových stavech.
V následné kasuistice prezentujeme přínos hemodynamické monitorace u 71-letého muže, obézního hypertonika, diabetika, v minulosti již s proběhlým Q- infarktem myokardu spodní a zadní stěny levé komory srdeční (LKS), který byl přijat na KJIP s 5-ti hodinovou anamnézou stenokardií, na registrovaném EKG s ST elevacemi nad spodní stěnou LKS. Byla provedena urgentní PTCA( bez implantace stentu pro extrémně vinutou tepnu).Výkon komplikován plicním edémem, plně se rozvinul kardiogenní šok.Byla zavedena intraaortální balónková kontrapulzace a podán levosimendan. Při komplexní péči včetně hemodynamické monitorace a katecholaminové podpory dochází postupně ke stabilizaci stavu nemocného, který je 12-tý den pobytu překládán v dobrém stavu na standardní lůžko. 10 měsíců po dimisi dochází na pravidelné kontroly na naší ambulanci a kvalita jeho života je dobrá.