Úvod: Perorální antikoagulační léčba je standardem u nemocných s fibrilací síní. Úspěšnost léčby závisí na mnoha faktorech, zejména u starších nemocných.
Cíle studie:
1/ Zjistit účinnost antikoagulační léčby u nemocných s fibrilací síní propuštěných v průběhu let 2004 a 2005 z našeho kardiologického odd. /Vyjma nemocných po implantaci metalické chlopenní protézy/.
2/ Porovnat účinnost antikoagulační léčby u skupiny mladších (<75let) a starších (75 let a více) nemocných.
Metodika: Zařazeno 203 pacientů, data o léčbě byla zjištěna telefonicky, zjištěny poslední 2 hodnoty INR. Dodatečně 30 nemocných vyřazeno vesměs pro nedostatek dat, data zbylých 173 pacientů byla dále analyzována.
Léčebný interval stanoven na INR 2,0-3,5, jako účinná antikoagulace hodnocen stav, když poslední a předposlední hodnota ležela v tomto intervalu.
Výsledky:
Průměrný věk pacientů je 73,5±7,8 let (medián 74 let). Ženy tvořily 49%.
Z celého souboru 173 nemocných zemřelo během sledování 24 pacientů (14%).
Dále analyzováno 149 žijících nemocných.
Průměrná doba od dimise je 15,3±3,1 měsíce, (medián 15 měs.).
Trvale je antikoagulováno 104 nemocných (70% žijích pacientů), z toho účinně 47%.
Z 52 mladších nemocných je účinně antikoagulováno 25 pacientů (48%).
Z 52 starších nemocných je účinně antikoagulováno 24 pacientů (46%), rozdíl není statisticky významný p=0,98 (χ2 test).
Dále byly sledovány další faktory úspěšnosti léčby a klinická data ( četnosti rehospitalizací, intervalů kontrol INR, významných krvácení (5x) a cévních mozkových příhod (4x ischemická, 1x hemoragická)).
Závěr:
Podíl trvale správně antikoagulovaných nemocných činí cca 47% napříč celým věkovým spektrem, neplatí hypotéza o horší léčbě u starších nemocných. /Práce však nezahrnuje ty nemocné, kterým z důvodů polymorbidity nebyl Warfarin podán vůbec!/
Procento závažných komplikací je relativně nízké.
2 online
