Cíl práce: Cílem práce bylo stanovit přínos pulzní tkáňové dopplerovské echokardiografie (PW-TDI) v detekci pozdního poškození funkce myokardu u nemocných léčených v dětství pro malignitu.
Soubor nemocných: Vyšetřili jsme 72 nemocných (34 chlapců a 36 dívek) ve věku 15+3 roků. Kontrolní soubor tvořilo 70 dobrovolníků (33 chlapců a 37 dívek) ve věku 15+2 roků.
Metody vyšetření: Echokardiograficky byla stanovena EF LK. Pomocí PW-TDI jsme stanovili maximální systolickou rychlost (Smax) pohybu laterální a septální části mitrálního prstence a vypočetli průměrnou hodnotu (Smean).
Výsledky: Soubory se nelišily v hodnotě EF (pacienti 64+3%, kontroly 64+3%). Hodnoty Smax byly v obou skupinách v septální oblasti nižší ve srovnání s laterální (p<0.0001). Obě hodnoty Smax i hodnota Smean byly u nemocných sníženy (p<0.0001) ve srovnání s kontrolami. 50 nemocných (69%) bylo léčeno antracykliny a 22 nemocných (31%) obdrželo chemoterapii bez antracyklinů. Obě podskupiny se nelišily v EF ani v hodnotách Smax a Smean, které byly shodně sníženy ve srovnání s kontrolami (p<0.001). Nenalezli jsme vztah mezi věkem, BSA, BMI, pohlavím a rychlostí pohybu mitrálního prstence. V kontrolním souboru parametr S koreloval s EF a tepovou frekvencí. Tento vztah jsme nenalezli v souboru nemocných. Nebyla nalezena korelace ke kumulativní dávce antracyklinů a k době sledování od chemoterapie.
Závěry: 1. Uvedené nálezy podporují přínos stanovení longitudinální funkce LK pomocí PW-TDI v detekci pozdního poškozením myokardu po chemoterapii v dětství. 2. I přes normální hodnoty EFLK je longitudinální funkce významně snížena ve srovnání s kontrolní souborem. 3. Výsledky překvapivě ukazují, že léčba antracykliny pravděpodobně nemusí být zásadním faktorem ovlivňujícím pozdní toxicitu chemoterapie.
Tato práce vznikla za podpory VVZ MŠMT 002 162 2402
1 online
