PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Hypereosinofilní syndrom představuje klinickou jednotku, charakterizovanou eosinofilií (>1500 eosinofilů/mm3), trvající nejméně šest měsíců a manifestující se orgánovým postižením (srdce, plíce, kostní dřeň, mozek). Příčina onemocnění je nejasná, jedná se o zánětlivý proces, vyvolaný pravděpodobně toxickým působením eosinofilů nebo jejich působků ve tkáních.
Onemocnění srdce bývá pravidlem, vyskytuje se u více než tří čtvrtin nemocných. Nejčastěji bývají postiženy srdeční komory, kde dochází k výraznému ztluštění endokardu vtokové části i hrotu obou komor. Klinické příznaky bývají různě vyjádřeny, od zpočátku asymptomatického průběhu až po známky těžkého postižení pravé a/nebo levé srdeční komory. Onemocnění se nejčastěji manifestuje srdečním selháním a systémovou embolizací a vede zpravidla do několika let k smrti (kardiální, ledvinové, jaterní nebo respirační selhání).
Kardiální postižení, známé pod názvem Lőfflerova endokarditida, představuje typické restriktivní srdeční onemocnění.
Uvádíme případ 52leté ženy, u které bylo onemocnění diagnostikováno před 6 lety. Manifestovalo se projevy pravostranného srdečního selhání s excesivní recidivující trombózou pravostranných srdečních oddílů a projevy trikuspidální stenózy, které byly řešeny náhradou trikuspidální chlopně bioprotézou s její následnou operací pro stenózu.
Rok a půl po druhé operaci byla nemocná přijata na naše oddělení se známkami těžkého pravostranného srdečního selhávání. Při echokardiografickém vyšetření byl zjištěn neobvyklý nález: výrazná obstrukce vtokové části pravé srdeční komory rozsáhlým trombem, imitujícím restenózu bioprotézy. Po trombolytické léčbě byla obstrukce zčásti redukována a došlo k výraznému klinickému zlepšení pacientky, která dále zůstává v našem ambulantním sledování.