Úvod: Optimální strategie u pacientů se současnou ICHS indikovanou k chirurgické revaskularizaci myokardu (ACB) a významným asymptomatickým aterosklerotickým postižením karotid zůstává nejednoznačná. Současná data ukazují na významnost předoperačního zhodnocení funkční vasoreaktivity pomocí TCD (transkraniální duplexní sonografie) a její vztah k pooperačním cerebrovaskulárním příhodám u pacientů indikovaných k ACB se současnou stenozou karotidy.
Metodika: Prospektivní pilotní studie. Pacienti s předoperační unilaterální či bilaterální stenózou vnitřní karotidy nad 70% byli vyšetřeni pomocí TCD k detekci funkční vasoreaktivity. Jako test byla zvolena přechodná hyperkapnie (test zástavy dechu na tolerované období-BHI). Endarterektomie karotidy nebyla provedena v přítomnosti vasomotorické rezervy (BHI › 0,69). Peroperačně byly monitorovány průtokové rychlosti a.cerebri media (ACM) pomocí TCD. U pacientů byla pooperačně sledována 30-denní incidence neurologického postižení typu 1 (CMP,TIA).
Výsledky: 22 konsekutivních pacientů s jedno (nebo oboustrannou) stenózou vnitřní karotidy nad 70% bylo předoperačně vyšetřeno. 3 pacienti měli sníženou vasomotorickou rezervu (BHI ‹ 0,69) v teritoriu ACM a podstoupili endarterektomii karotidy před ACB. Dalších 19 pacientů mělo zachovalou vasoreaktivitu (BHI › 0,69) v teritoriu ACM a byla u nich provedena revaskularizace myokardu bez endarterektomie karotidy za pečlivého TCD monitorování v hemodynamicky rizikových fázích operace. Během 30-denního pooperačního sledování se ani u jednoho pacienta nevyskytlo neurologické postižení typu 1.
Závěr: Tato pilotní studie ukazuje na možnou strategii při rozhodování u pacientů s ICHS a významnou asymptomatickou stenózou karotidy indikovaných k chirurgické revaskularizaci myokardu.
2 online
