4 online
 
Change language:    
Menu

4202011_email_gmail_mail_logo_social_icon.png  4102573_applications_facebook_media_social_icon.png  11244080_x_twitter_elon_musk_twitter_new_logo_icon.png  5296501_linkedin_network_linkedin_logo_icon.png  386762_youtube_video_you_tube_icon.png


Vyhledávání v abstraktech

Sponzor

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

PERFUZNÍ SCINTIGRAFIE PLIC PŘI PODEZŘENÍ NA PLICNÍ EMBOLII – ZPŮSOB DOPRAVY NEMOCNÝCH A FREKVENCE KONTROLNÍCH VYŠETŘENÍ
Tématický okruh:
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 60

Kuníková I.1, Kaňková L.1, Lang O.2

1 Klinika nukleární medicíny, Universita Karlova, 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, 2 Klinika nukleární medicíny, FNKV, Praha


Úvod: Perfuzní scintigrafie plic je obvykle indikována při podezření na plicní embolii (PE), vzhledem k možné recidivě je vhodné kontrolní vyšetření. Součástí ošetřovatelské péče při PE je klid na lůžku. Pacienti často přicházejí na vyšetření pěšky a na kontrolní vyšetření nejsou odesíláni.
Cíl: Sledovat způsob dopravy pacientů na vyšetření v závislosti na odesílajícím pracovišti a stanovit frekvenci kontrolních vyšetření.               
Metoda: Zahrnuli jsme nemocné vyšetřené na našem pracovišti za pět měsíců. Sledovali jsme počet pacientů, způsob dopravy, odesílající pracoviště a frekvenci kontrolních vyšetření. Výsledky jsme vyjádřili v absolutních nebo relativních číslech.
Výsledky: Vyšetřeno 716 pacientů, z toho 262 mužů a 454 žen, průměrného věku 68 let. Přibližně polovina byla odeslána z klinických pracovišť fakultní nemocnice (53,9 %), dalších 36,6 % z jiných nemocnic a 9,5 % z poliklinik.
Akutně vyšetřeno 651 pacientů. Z nich 456 hospitalizováno, všichni přijeli sanitkou, ale 177 šlo od sanitky do 2. poschodí pěšky. Dalších 195 nemocných odesláno z ambulancí. Sanitkou přijelo 97 z nich (83 od sanitky pěšky), 98 přijelo jiným způsobem (29 autem a 69 hromadnou dopravou).
Přesvědčivě pozitivní scintigrafický nález mělo 154 nemocných. Z těch, kteří byli přivezeni sanitkou, jich 53 šlo na vyšetření pěšky. 11 pacientů s perfuzními defekty přijelo hromadnou dopravou a na základě našeho nálezu byli odesláni k hospitalizaci.
Kontrolní vyšetření bylo doporučeno u 154 nemocných. Skutečně se dostavilo pouze 55 (35,7 %).
Závěr: Z výsledků vyplývá, že ne vždy je s pacienty s podezřením na akutní PE zacházeno tak, jak by bylo žádoucí. Vliv má postoj nemocného, přístup ošetřujícího personálu i pracovníků dopravy. Mezi jednotlivými pracovišti je rozdíl v přístupu k dané problematice. Rovněž frekvence kontrolních vyšetření nedosahuje požadovaných hodnot.