PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Vliv stimulační energie na šíři QRS komplexu u nositelů trvalého kardiostimulátoru dosud nebyl detailněji zkoumán. Cílem této studie bylo nalézt metodu, kterou by byl tento efekt měřitelný a zjistit v pilotní části studie, zda skutečně ke zúžení QRS komplexu vlivem větší stimulační energie dochází.
Soubor a metodika: Do studie bylo náhodně vybráno 5 nemocných s implantovaným kardiostimulátorem a elektrodou v pravé komoře srdeční, kteří byli dependentní na stimulaci, či měli vyšší stupeň AV blokády. Všichni nemocní měli práh stimulace pod 1,5 V/0,4 ms. Měření bylo prováděno při unipolární stimulaci o frekvenci 100/min., EKG křivka byla registrována na zařízení CardioLab® firmy GE Medical Systems. K analýze byly použity vektokardiografické svody zaznamenávané s vzorkovací frekvencí 3906 Hz při filtraci 0,05-1000 Hz. Z nich byl vytvořen sumární QRS vektor pro jednotlivé energie stimulace. Šíře QRS komplexu byla hodnocena relativně vzhledem k šíři QRS komplexu při stimulaci o prahové energii (prahové QRS). Zúžení či rozšíření QRS komplexu oproti prahovému QRS se detekovalo pomocí maxima cross-korelační funkce použité na oblast 201 hodnot kolem konce QRS komplexu. Pro účely tohoto sdělení byl hodnocen rozdíl šíře prahového QRS a QRS při stimulačním napětí  4 V, přičemž šíře stimulu zůstala beze změn na hodnotě 0,4 ms.
Výsledky: Všichni nemocní byli muži, průměrný věk byl 72,2 ± 7,5 roků. Od implantace elektrody do doby tohoto měření uplynulo 4,04 ± 3,2 roků. U všech pacientů v této pilotní části studie byl QRS komplex použitím vyšší stimulační energie zkrácen. Šíře QRS komplexu se při použití stimulační energie 4 V zmenšila oproti prahové stimulační energii průměrně o 5,4 ± 1 ms (p < 0,001).
Závěr: Větší stimulační energie při stimulaci z pravé komory srdeční zkracuje QRS komplex.
Studie byla podpořena grantem IGA MZČR č. NR 8553-3/2005.