Cíl: Analýzou trendů hospitalizací můžeme lépe určit vliv epidemiologických a léčebných faktorů na KV morbiditu a mortalitu a aktuální potřebu zdravotní péče pro pacienty s KV chorobami.
Soubor a metodika: Data o KV hospitalizacích v letech 1986-2005 jsme získali z Národního registru hospitalizovaných (dříve informační systém Hospitalizace) ÚZIS. Analyzovali jsme hospitalizace ukončené propuštěním nebo úmrtím s první diagnozou vykázanou v VII. kapitole (390-459) 9.revize MKN či v IX.kapitole (I00-I99) 10.revize. Tyto údaje jsme porovnali s vývojem mortality, hlavních KV rizikových faktorů a spotřeby zdravotních služeb ve stejném období.
Výsledky: Celkový počet KV hospitalizací trvale stoupal z 248 206 na 383 049 hospitalizací/rok, zkracovala se ošetřovací doba a hospitalizační letalita, zvyšoval se věk hospitalizovaných. Počet AIM zprvu klesal, v posledních 6 letech se zvyšoval a v roce 2005 téměř dosáhl výchozích hodnot (27054 hospitalizací), rychle se snižovala délka hospitalizace a hospitalizační letalita (ze 17,3 na 7,1%). Po vzestupu v devadesátých letech počet hospitalizací pro AP po roce 2000 klesal. Nejvýrazněji stoupal počet hospitalizací pro srdeční selhání ( z 3990 na 31013 ) a pro poruchy srdečního rytmu (z 10291 na 45619), převažovala fibrilace a flutter síní (26503 v r.2005). Hospitalizační letalita srdečního selhání klesala (z 21,4 na 12,1%). Počet hospitalizovaných s akutními CMP se zvyšoval v devadesátých letech, posledních 8 let je stacionární (ze 33484 na 45843), pokles letality se zpomalil. Počet hospitalizovaných pro chronickou ICHS (I25) se nezměnil (61522 v r.2005).
Závěr: Vývoj hospitalizací pro KV choroby byl ovlivněn jejich prevalencí a změnami v léčbě. Největší pokrok byl dosažen u ACS. Výrazně přibývá hospitalizací pro srdeční selhání a poruchy rytmu. To si vyžádá změnu v prioritách a postupech lůžkové i ambulantní péče.
1 online
