Úvod a metodika: V roce 2001 byl v ČR proveden průzkum ATP (Angina Treatment Patterns Survey), který přinesl informace o stavu diagnostiky a léčby nemocných se stabilní anginou pectoris (AP) v ČR. V roce 2006 byl proveden podobný průzkum ATP III. Zúčastnilo se ho 1308 ambulantních nemocných se stabilní AP. Výsledky obou průzkumů byly porovnány.
Výsledky: Co se za posledních 5 let, od r. 2001 do r. 2006 změnilo:
1. Nemocní s AP byli v průměru o 2 roky starší (69 ± 10 vs. 67 ± 9 roků).
2. Zvýšily se jejich průměrné hodnoty krevního tlaku (139 ± 15/83 ± 9 vs. 136 ± 15/81 ± 8 mmHg) a přibylo hypertoniků (83 vs 71 %).
3. Zvýšil se počet nemocných s dyslipidémií (78 vs. 66 %), ale průměrné plazmatické koncentrace celkového i LDL-cholesterolu se snížily (5,1 ± 1,3 vs. 5,6 ± 0,9 mmol/l a 3,1 ± 0,9 vs. 3,4 ± 1,0 mmol/l)
4. Výrazně se zvýšil počet nemocných, kteří prodělali infarkt myokardu (49,6 vs. 33,0 %) a také těch, kteří byli vyšetřeni koronarograficky (55,2 vs. 16,3 %).
5. Velmi dramaticky se změnila léčba. Počet nemocných, kteří byli léčeni invazivně, se více než zdvojnásobil (56,0 vs. 24,4 %), především zásluhou PCI (39,7 vs. 13,3 %).
6. Významné změny nastaly i ve farmakoterapii. Zvýšil se počet nemocných léčených betablokátory (79,7 vs. 64,4 %) a snížil počet nemocných léčených nitráty (65,9 vs 82,8 %). Významně se zvýšilo užívání hypolipidemik (82,4 vs. 57,0 %), mezi nimiž naprosto převládly statiny (93,3 vs. 61,9 %). Častěji se užívají inhibitory ACE (60,7 vs. 54,8 %), více nemocných je na perorálních antikoagulanciích (12,5 vs 4,2 %). Dosti významně se změnilo spektrum používaných přípravků a je zřetelná tendence k používání vyšších denních dávek.
Závěr: Za posledních 5 let se v ČR významně zvýšil rizikový profil nemocných se stabilní AP. Zdvojnásobil se počet nemocných léčených invazivně a významně se zlepšila i medikamentózní léčba.
4 online
