VIEW AN ABSTRACT

EXTRAKORPORÁLNÍ RESUSCITACE (ECLS) U REFRAKTERNÍ OBĚHOVÉ ZÁSTAVY.
Topic: Mechanické podpory oběhu
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 82

Krüger A.1, Ošťádal P.1, Janotka M.1, Vondráková D.2, Neužil P.1

1 Kardiovaskulární centrum, Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Kardiovaskulární centrum, Kardiologické oddělení, FN Motol, Praha


Úvod. Použití extrakorporální resuscitace u nemocných s refrakterní zástavou oběhu představuje většinou jedinou možnost k překlenutí tohoto kritického stavu.

Soubor a metodika. Analyzovali jsme soubor 29 nemocných, kterým jsme v průběhu oběhové zástavy urgentně aplikovali periferní V-A ECMO. Jednalo se o zástavy oběhu, které byly refrakterní ke standardní terapii. Použili jsme oxygenátor s krevní pumpou Cardiohelp (Maquet-Cardiopulmonary-AG, Hirrlingen, Germany) či CentriMag (Levitronix LLC, Waltham, MA, USA). Srdeční masáž zajišťoval ve většině případů zevní automatický systém Lucas II (Physio-Control, Lund, Sweden). Posuzovali jsme vliv iniciálních parametrů vnitřního prostředí (vstupní pH a laktát) a vliv komorbidit (diabetes, hypertenze, BMI) na mortalitu nemocných. Sledovali jsme jejich 3, 6 a 12 měsíční mortalitu.

Výsledky. Průměrný věk v našem souboru byl 58 let (31-81). V 16 případech se jednalo o oběhovou zástavu mimo nemocnici (OHCA), nemocničních zástav (IHCA) bylo celkem 13. Vstupní hodnota laktátu byla 11.26 ± 3.97 mmol/l, pH 6.98 ± 0.21. U zemřelých pacientů jsme pozorovali signifikantně zvýšené iniciální hodnoty laktátu (15.05 ± 1.56 vs. 10.01 ± 1.03; P<0.05) a signifikantně snížené hladiny vstupního pH (6.87 ± 0.06 vs. 7.04 ± 0.04; P<0.05). Nemocní, kteří přežili refrakterní oběhovou zástavu s dobrým neurologickým výsledkem, měli signifikantně nižší BMI (26.7 vs 33.1; P<0.05), přítomnost diabetu či hypertenze neměli v našem souboru vliv na mortalitu nemocných. S dobrým neurologickým výsledkem (CPC 1-2) skončilo 34% nemocných, tři měsíce přežilo 28% a jeden rok 24% nemocných.

Závěr. Aplikací ECPR získáváme čas, který je nutný k objasnění příčiny zástavy a k provedení akutních výkonů. Je tak možné zvládnout i tak závažný stav jako je neúspěšná kardiopulmonální resuscitace a tím zvýšit šanci na přežití.