V-A ECMO JAKO ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ INTERVENCE U PACIENTA SE STRESOVOU KARDIOMYOPATIÍ PO KRANIOTRAUMATU.

Úvod: Stresová kardiomyopatie je relativně vzácné onemocnění srdce, které je obvykle léčeno konzervativně s dobrou prognózou. V námi popsaném případu však vedlo k rozvoji těžkého kardiogenního šoku, který si vyžádal komplexní intenzivní péči s náhradou orgánových funkcí včetně použití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) Popis případu: 52 – letý aktivní muž s doposud dobrou tolerancí zátěže byl odeslán ze spádové nemocnice pro progredující poúrazové krvácení do CNS. Již před transportem bylo nutno zahájit UPV pro rozvoj poruchy vědomí. Po neurochirurgické operaci (evakuace epidurálního hematomu) došlo k rozvoji těžkého kardiogenního šoku při rozsáhlé poruše kontraktility levé komory srdeční (LKS) EF 15% s normální kinetikou pouze bazálních segmentů. Pacient byl přeložen na K-JIP, kde byla zahájena podpora/náhrada orgánových funkcí včetně zavedení V-A ECMO. Antikoagulační léčba byla vedena s ohledem na vysoké riziko pokračujícího mozkového krvácení. Koronarografie byla provedena s normálním nálezem na věnčitých tepnách. ECMO bylo možné odpojit po 6 dnech, kdy došlo k výraznému zlepšení systolické funkce LKS (EF 45-50%). Po 14 dnech komplexní intenzivní péče na K-JIP se funkce LKS normalizovala a pacient byl hemodynamicky stabilní přeložen zpět na ARO spádové nemocnice k dokončení weaningu a rehabilitaci s následně dobrým neurologickým výsledkem. Diskuse + závěr: Stresová kardiomyopatie vede k těžkému kardiogennímu šoku zřídka. ECMO může být život zachraňující metodou do doby zotavení funkce LKS. Jeho užití při kardiogenním šoku způsobeném stresovou kardiomyopatií je však popsáno vyjímečně. V námi popsaném případu bylo komplikované užití ECMO (s vysokým rizikem recidivy krvácení do CNS) zvládnuto mezioborovou spoluprácí s dobrým klinickým výsledkem pacienta. Podpořeno grantem AZV MZČR č. 9663

V-A ECMO JAKO ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ INTERVENCE U PACIENTA SE STRESOVOU KARDIOMYOPATIÍ PO KRANIOTRAUMATU. Tématický okruh: Varia
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 81


Pechman V.¹, Hromádka M.¹, Sirotek O.¹, Tůmová P.¹, Nagelová K.¹, Rokyta R.¹, Škorpil J.², Zlochová L.², Stazsko M.² ¹ Kardiologické oddělení, Komplexní kardiovaskulární centrum FN Plzeň, LF v Plzni, UK v Praze, Plzeň, ² Kardiochirurgické oddělení, FN Plzeň, Plzeň
Úvod: Stresová kardiomyopatie je relativně vzácné onemocnění srdce, které je obvykle léčeno konzervativně s dobrou prognózou. V námi popsaném případu však vedlo k rozvoji těžkého kardiogenního šoku, který si vyžádal komplexní intenzivní péči s náhradou orgánových funkcí včetně použití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) Popis případu: 52 – letý aktivní muž s doposud dobrou tolerancí zátěže byl odeslán ze spádové nemocnice pro progredující poúrazové krvácení do CNS. Již před transportem bylo nutno zahájit UPV pro rozvoj poruchy vědomí. Po neurochirurgické operaci (evakuace epidurálního hematomu) došlo k rozvoji těžkého kardiogenního šoku při rozsáhlé poruše kontraktility levé komory srdeční (LKS) EF 15% s normální kinetikou pouze bazálních segmentů. Pacient byl přeložen na K-JIP, kde byla zahájena podpora/náhrada orgánových funkcí včetně zavedení V-A ECMO. Antikoagulační léčba byla vedena s ohledem na vysoké riziko pokračujícího mozkového krvácení. Koronarografie byla provedena s normálním nálezem na věnčitých tepnách. ECMO bylo možné odpojit po 6 dnech, kdy došlo k výraznému zlepšení systolické funkce LKS (EF 45-50%). Po 14 dnech komplexní intenzivní péče na K-JIP se funkce LKS normalizovala a pacient byl hemodynamicky stabilní přeložen zpět na ARO spádové nemocnice k dokončení weaningu a rehabilitaci s následně dobrým neurologickým výsledkem. Diskuse + závěr: Stresová kardiomyopatie vede k těžkému kardiogennímu šoku zřídka. ECMO může být život zachraňující metodou do doby zotavení funkce LKS. Jeho užití při kardiogenním šoku způsobeném stresovou kardiomyopatií je však popsáno vyjímečně. V námi popsaném případu bylo komplikované užití ECMO (s vysokým rizikem recidivy krvácení do CNS) zvládnuto mezioborovou spoluprácí s dobrým klinickým výsledkem pacienta. Podpořeno grantem AZV MZČR č. 9663

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA