PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

U pacienta provedena OTS dne 26.2.2004 pro diagnozu DKMP. 15.3.2004 pacient zajištěn kardiostimulátorem pro kompletní AV blokádu. Další pooperační průběh komplikovaný, měsíc po OTS rozvoj závažné humorální i buněčné rejekce štěpu s poklesem systolické funkce LK na 35-40%,klinickými projevy srdeční insuficience. Reakce na obvyklou antirejekční léčbu methylprednisolonem minimální. Léčba cyklosporinem změněna na léčbu tacrolimem (Prograf) a azathioprin mykofenolátem (Cell-Cept). Vzhledem k nedostatečné odpovědi na léčbu indikována plasmaferesa, celkem 4 nasazení a navíc podány i 2 dávky ATG. Postupně stabilizace stavu, zlepšení i echokardiografického nálezu s ejekční frakcí LK kolem 40%. Dále pacient hospitalizován v březnu a v červnu 2004 na našem pracovišti, EMB v červnu 2004 bez známek rejekce. Subjektivně se cítí pacient dobře, doposud nemá žádné závažné potíže.