PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cílem našeho sdělení je informovat o přínosech práce psychologa v kardiologickém týmu. Skupiny psychologicky sledovaných kardiologických pacientů v NNH: 1) Ambulantní kardiologičtí pacienti.  Kardiologové jsou nejčastěji vyhledáváni pacienty s panickou úzkostnou poruchou. Symptomy imitující KVO jsou nejčastějšími stížnostmi těchto pacientů.  Úzkostně-depresivní porucha  přichází často se symptomy imitujícími KVO. Důkladná analýza odkrývá nevědomé duševní procesy s povahou vnitřního stresového podnětu.  Deprese nastupuje  jako reakce na zdravotní zátěž se všemi důsledky. Neléčená představuje zhoršení kvality života nemocných, zhoršení spolupráce s lékařem. · Funkční poruchy imitující kardiovaskulární příznaky představují osobnostní poruchy (pacienti s  maladaptivními vzorci prožívání a chování s následným stresem a průvodnými patofyziologickými reakcemi). Dlouhodobou péči zasluhují stavy vzniklé residuálně k maladaptivním životním postojům člověka. Psychoterapeutické postupy jsou zaměřeny na změnu dysfunkčních přesvědčení o sobě, jiných lidech a světě vůbec a na modifikaci chování, které vede ke složitým interpersonálním vztahům.  Psychologická péče o pacienty s psychickou poruchou vzniklou ischemizací mozku. Psycholog nabízí více času a trpělivosti věnovat se  těmto poruchám, je pomocníkem kardiologa v komunikaci s pacientem. 2) Péče o lůžkové pacienty. Psychologická péče o psychicky nestabilní pacienty s úzkostně-depresivní reakcí  na dlouhodobě závažný zdravotní stav.  Příprava pacienta ke kardiochirurgickému výkonu. V praxi se zdá obohacující předoperační pohovor psychologa s pacientem.  Cílem je zamezení negativního dopadu psychického stavu na předoperační i pooperační vývoj. Závěr: Psychologická péče je nepostradatelnou službou pro kardiovaskulární nemocné  a  aktivní pomocí lékaři v práci s pacientem a to jak v diagnostickém, tak i terapeutickém smyslu.