Úvod: Cílem naší práce bylo vyhodnotit krátkodobé změny tepové frekvence (TF), systolického, diastolického krevního tlaku (sTK, dTK) a pulzového tlaku (PP) v klidu, v průběhu řízeného dýchání, psychického stresu a tilt table testu u mladých pacientů s nově diagnostikovanou lehkou arteriální hypertenzí a věkově odpovídající skupinou zdravých dobrovolníků.
Soubor a metodika: Vyšetřili jsme dvě skupiny dobrovolníků: 16 zdravých pacientů (prům. věk: 29 let) a 12 hypertenzních pacientů (prům. věk: 32 let). U všech subjektů byl proveden kontinuální, časově synchronizovaný záznam systémového krevního tlaku (Finapres), ECG (SpaceLabs) a dechové frekvence v klidu, v průběhu řízeného dýchání, psychického stresu a modifikovaného tilt table testu s řízeným dýcháním. Změřené signály byly zpracovány off-line a vypočtené hodnoty byly staticky analyzovány testem ANOVA.
Výsledky: V průběhu řízeného dýchání 6/min. jsem nezjistili statisticky významné rozdíly v reakci krevního tlaku či TF mezi skupinou zdravých a hypertoniků. Při psychickém stresu dochází u hypertoniků k vyššímu nárůstu hodnoty sTK,dTK a PP ve srovnání se skupinou zdravých, ale bez statistické signifikance. Dochází však k signifikantně menšímu zkrácení RR intervalu ve skupině hypertoniků ve srovnání se zdravými dobrovolníky (38.37±71.27 vs 127.42±80.09 ms, p<0.05). V průběhu tilt table testu s řízeným dýcháním dochází při vertikalizaci ke statisticky významnějšímu poklesu sTK, dTK i PP ve skupině hypertoniků ve srovnání se skupinou zdravých (sTK: 23.91±13.22 vs 7.89±11.01, dTK: 4.77±5.54 vs -3.90±8.23, PP: 19.13±8.44 vs 11.79±6.14 mm Hg, p<0.05). Nezaznamenali jsme statisticky významné rozdíly v reakci TF mezi oběma skupinami.
Závěr: Reaktivita systémového krevního tlaku na některé zátěžové podněty je u pacientů s nově diagnostikovanou lehkou arteriální hypertenzí vyšší než u zdravých jedinců.
