VIEW AN ABSTRACT

Úvod. Plicní arteriální hypertenze (PAH) je závažné a nevyléčitelné primární onemocnění plicních cév. Pouze asi 10 %  nemocných s PAH je indikováno k vazodilatační léčbě blokátory kalciových kanálů. Ostatní symptomatičtí nemocní jsou indikováni k tzv. specifické léčbě (prostanoidy, antagonisté endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5). Treprostinil je stabilní tricyklický benzidinový analog prostacyklinu. Subkutánní kontinuální infúze treprostinilu vede u PAH ke zlepšení funkční zdatnosti, hemodynamiky a prognózy nemocných. Limitem podkožní aplikace je však lokální bolestivá reakce, která je u některých nemocných obtížně ovlivnitelná. Alternativu pak může představovat kontinuální intravenózní infúze podobně jako u epoprostenolu. Popis případů. V centru pro plicní hypertenzi na II. interní klinice VFN  jsme v roce 2005 léčili specifickou terapií 43 nemocných s PAH, treprostinil byl podáván u 11 pacientů, ve 2 případech intravenózně. U 37 letého nemocného s idiopatickou PAH došlo 11 dní od zahájení podkožní infúze k rozsáhlé lokální reakci v místě aplikace infúze. Za postupné redukce dávek podkožního treprostinilu byla vytitrována dávka pro nitrožilní podání. Po 3 měsících intravenózní léčby se vzdálenost dosažená při testu šestiminutovou chůzí prodloužila o 43 m. Šedesátiletá nemocná s PAH při systémové sklerodermii byla indikována k léčbě prostacyklinem. Vzhledem k postižení rukou při základním onemocnění a očekávaným komplikacím při přípravě infúze epoprostenolu jsme se rozhodli pro intravenózní léčbu treprostinilem. Po vytitrování účinné dávky se stav nemocné stabilizoval. Závěr. Intravenózní treprostinil představuje alternativu subkutánního podání v případě limitující lokální reakce. Je rovněž alternativou intravenózního epoprostenolu u nemocných, kteří nejsou schopni komplikované přípravy infúze.