PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: U nemocným s podezřením na paradoxnm embolizaci CNS se k vyloučení patens foramen ovale (PFO) či defektu septa síní (DSS) provádí po transtorakálním (TTE) také jícnové vyšetření (TEE) s podáním kontrastní látky a její detekce v levé síni.
Cíl: Zjistit citlivost detekce kontrastu v pravé společné karotidě lineární sondou při následně prokázaném či neprokázaném DSS či PFO pomocí TEE.
Metodika: Soubor tvořilo 40 jedinců s prokázanou nehemorhagickou CMP/TIA při sinusového rytmu, bez stenoz
na extrakardiálním karotickém povodí. Všichni byli předem vyšetřeni TTE. Následně byla aplikována nitrožilně kontrastní látka neprocházející plícemi a sledována její detekce v pravé společné karotidě a počet echosignálů v tomto stahu          v zobrazeném úseku. Totéž bylo provedeno celkem 3x s jednominutovým odstupem. Celý postup se opakoval při následném TEE vyšetření, které navíc vylučovalo trombus v levé síni. Hodnotili jsme shodu záchytu kontrastní látky          v pravé karotidě resp. v LS při uvedených metodách.
Výsledky: Dle TEE se u nikoho nenašel trombus. Pomocí TEE bylo prokázáno PFO u 9 nemocných (soubor P) – 22,5%,  DSS u nikoho. Zbytek tvořili nemocní bez prokázaného zdroje ev. paradoxní embolizace (soubor N) – 77,5%
Předcházející ultrazvukové vyšetření na kontrastní látku bylo pozitivní u všech v souboru P (celkem 6-14 bublin kontrastu), a falešně pozitivní u jednoho ze souboru N (přítomnost signálu pouze 2 bublin)
Závěr:  Přítomnost intermitentně průchozího PFO mezi nemocnými po CMP bez prokázané jiné příčiny iktu činí u nás necelou čtvrtinu nemocných. Zdá se, že detekce kontrastu v karotidě je metoda citlivá, umožňující při jejím negativním výsledku a po normálním TTE nálezu vynechat časově náročnější a semiinvazivní TEE . Při shodném závěru plánované větší studie by bylo možno následné TEE omezit jen na případy pozitivity neinvazivního ultazvukového vyšetření.