VIEW AN ABSTRACT

Úvod:  A. radialis je z hlediska dlouhodobé průchodnosti považována po mammárních tepnách za druhý nejlepší štěp k revaskularizaci myokardu.  Samotný odběr této tepny z předloktí nedominantní horní končetiny se rutinně provádí klasickou chirurgickou technikou či s pomocí harmonického skalpelu. Na základě předoperačního vyšetření (Allenův test) a respektováním anatomických struktur během odběru jsme byli přesvědčeni, že výskyt pooperačních komplikací po odběru a. radialis klasickou chirurgickou technikou bude minimální.
Materiál a metodika: Hodnotili jsme výskyt ischemických a neurologických komplikací po odběru a.radialis u 100 nemocných v časném pooperačním období ( během hospitalizace) a poté dotazníkovou metodou po 6-12 měsících po  operaci.
Výsledky: Všechny operace proběhly bez komplikací. V časném pooperačním se nevyskytla porucha hojení rány ani porucha perfúze končetiny.  2 nemocní udávali přechodné parestézie palce. Ostatní nemocní neudávali žádné obtíže. Na základě dotazníkové metody jsme však zjistili, že u 24 nemocných se vyskytly neurologické obtíže – parestesie prstů, brnění v oblasti operační rány za 6-12 měsíců po operaci. 6 nemocných udávalo pocit chladu operované končetiny. Žádný nemocný však nehodnotil svůj stav jako běžný život limitující.
Závěr: Odběr radiální tepny klasickou chirurgickou metodou vedl v naši sestavě jen k 2% výskytu nezávažných neurologických komplikací v časném pooperačním období. Klinicky nezávažné, ale do jité míry obtěžující neurologické komplikace se vyskytly u 24% nemocných do 1 roku po operaci. Musíme brát v úvahu, že se jedná o mladé, mnohdy fyzicky pracující nemocné. Řešení tohoto problému vidíme v zavedení endoskopického odběru a. radialis do naší klinické praxe.