PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Ošetření pacientů se stenózou kmene levé věnčité tepny (LM) je doposud převážně doménou kardiochirurgie. Přes nesporný pokrok perkutánních technik (PCI) na tomto poli, je nadále ve stávajících doporučeních indikace k PCI na nechráněném kmeni levé věnčité tepny (ULM) vyhrazena pro pacienty s vysokým rizikem kardiochirurgického zákroku. Specifickou skupinou s výrazně zvýšeným rizikem kardiochirurgické intervence jsou pacienti s akutními koronárními syndromy (AKS). V případě našeho pracoviště je případný kardiochirurgický výkon navíc znesnadněn transportem v trvání přibližně 60-90 minut. Proto jsme některé z těchto pacientů, které jsme považovali pro transport a kardiochirurgický výkon příliš rizikové, ošetřili PCI. Pacienty jsme před výkonem konzultovali pomocí telemostu s kardiochirurgickým pracovištěm, u nemocných, jejichž klinický stav znemožňoval transport, jsme se rozhodli k primární indikaci PCI. V období od 10.6.2003 do 2.12.2005 ošetřili takto 11 nemocných (8 mužů, 3 ženy, prům. věk 70 let). Technického úspěchu bylo dosaženo u všech nemocných (100%).  Intraaortální kontrapulzace byla užita u 5(46%) pacientů. IIb/IIIa inhibitor byl podán 8 (73%) pacientům. U 8(73%) pacientů s bifurkační stenosou LM byla použita technika provisional T stentingu. U 3 pacientů byla provedena CABG, u dalších 3 je plánována reSKG. Z nemocnice bylo propuštěno celkem 8 pacientů, z nich 2 měli těžké posthypoxické postižení CNS. 30-denní mortalita byla 27% (3 pacienti, z toho 1 pac. během výkonu). Během 6 měsíců zemřelo celkem 5 (45%) pacientů.. Závěr: Naše výsledky potvrzují, že na pracovišti bez místní kardiochirurgie lze kriticky nemocné s AKS s postižením LM ošetřit koronární angioplastikou.