Urban T.1, Semrád M.1, Roháč J.1, Vondráček V.1, Špunda R.1, Tošovský J.1
1 II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie, Všeobecná fakultní nemocnice UK Praha, Praha
|
Autoři prezentují na vlastním souboru pacientů možnosti urgentní chirurgické revaskularizace pacientů v akutním infarktu myokardu po zavedení moderních operačních postupů a sofistikovaných metod ochrany myokardu. Od ledna 1998 do října 2005 bylo operováno 106 pacientů s diagnozou STEMI bez mechanické komplikace AIM, u kterých byla provedena chirurgická revaskularizace. Tito pacienti byli operováni s použitím mimotělního oběhu, v srdeční zástavě a za aplikace užití studené krevní kardioplegie. U 57 osob byla použita metoda integrované ochrany myokardu s kontrolovanou reperfúzí. 49 bylo operováno bez užití kontrolované reperfúze. Ve skupině s reperfúzí zemřelo 3,3 % (2), syndromem MOF prošlo 6,7 % (4), 3,3 % (2) bylo revidováno pro krvácení, průměrná délka pobytu na klinice byla 6,3 dne, pooperační zlepšení kinetiky LKS se projevilo u 91 %. Ve skupině bez kontrolované reperfúze zemřelo 18,3 % (9), syndrom MOF prodělalo 28 % (14), průměrná doba hospitalizace na našem pracovišti byla 10,9 dne, pooperační zlepšení kinetiky LKS bylo zaznamenáno u 41 %. Ve skupině, kde byla užita metoda kontrolované reperfúze, byla významně nižší mortalita, menší výskyt MOF, u více operovaných došlo k pooperačnímu zlepšení EF, průměrná doba pobytu na pooperačním oddělení a hospitalizace byla kratší. U šesti pacientů s AIM s neúměrně vysokým rizikem MO (věkí, polymorbidita, skleroza aorty, reoperace) byla užita metoda operace bez užití mimotělního oběhu a zástavy srdeční. 1 pacient zemřel. Zavedení moderních operačních postupů a metod ochrany myokardu zásadním způsobem zlepšilo prognózu operovaných pro akutní infarkt myokardu. Mortalita se blíží elektivně operovaným nemocným. Pro tuto velice rizikovou skupinu pacientů s mnohočetným postižením věnčitých tepen je urgentní chirurgická revaskularizace alternativou k perkutánní koronární intervenci. |
