PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Trombocytopenie se vyskytuje relativně často u nemocných s akutními koronárními syndromy (AKS), až u 4 – 9% pacientů. Obvykle bývá dávána do souvislosti s podáním antiagregační a antikoagulační léčby a nezřídka vede k jejímu vysazení. Opomíjenou příčinou nízkého počtu trombocytů je pseudotrombocytopenie. Vzniká aglutinací trombocytů in-vitro, je technickou laboratorní chybou a nezvyšuje riziko krvácení.
Kazuistika: 74 – letý hypertonik a diabetik byl přijat na koronární jednotku pro akutní infarkt myokardu s elevacemi spodní i přední stěny komplikovaný intranodální AV blokádou III. stupně. Koronarografie 210 minut od začátku bolesti prokázala trombotický uzávěr ACD I, těsnou stenózu RIA I a významnou stenózu RCx I. Po podání standardní dávky abciximabu a clopidogrelu byla provedena úspěšná přímá implantace stentu do místa uzávěru pravé věnčité tepny. Bezprostředně po výkonu byla zjištěna těžká trombocytopenie s počtem trombocytů 11x109/l (standardní odběr do zkumavky s EDTA). Kontrolní vyšetření citrátové krve prokázalo pseudotrombocytopenii se skutečným aktuálním počtem trombocytů 180x109/l. Bylo pokračováno v plné antiagregační léčbě a za 24 hodin nemocný podstoupil intervenci stenózy proximální RIA komplikovanou přechodným uzávěrem tepny s periferní embolizací. Pro trvání AV blokády variabilního stupně byl nemocnému implantován kardiostimulátor a s ejekční frakcí levé komory 44% bez klinických známek srdečního selhávání byl propuštěn po 21 dnech domů. Během hospitalizace se neobjevila žádná významná krvácivá komplikace.
Závěr: Uvedená kazuistika dokladuje, že jedním z vysvětlení nízkého počtu trombocytů u nemocných s AKS může být i pseudotrombocytopenie. Její výskyt závisí na použité laboratorní metodě. Výrazně častěji je v krvi s EDTA než v citrátové krvi a může být vysvětlením až 50% trombocytopenii na jednotce intenzivní péče.