Zpracovali jsme data o všech pacientech s diagnostikovaným IM od 1.1. do 31.12.2005 ze spádové oblasti nemocnic Čáslav, Chrudim, Kutná Hora a Znojmo – spádová oblast celkem 300 tisíc obyvatel.
Kriteriem zařazení do registru byly buď elevace ST (u pacientů se STEMI odeslaných k dPCI) nebo pozitivita biochemických markerů nekrozy myokardu (troponin T nebo I, CKMB) u pacientů přijatých k hospitalizaci (při vyloučení jiné příčiny jejich pozitivity ). Údaje byly získávány retrospektivně z dokumentace pacientů a zadávány do standardizovaného dotazníku..
Sledovali výskyt rizikových faktorů ICHS u pacientů s akutním IM, dále symptomatologii, EKG nález a hemodynamický stav pacienta při přijetí do nemocnice.
Z terapeutických postupů byla hodnocena farmakoterapie během 24 hodin po přijetí, případná reperfuzní terapie a dále léčba při propuštění. Byl sledován výskyt komplikací (srdeční selhání, šok, exitus, nutnost defibrilace, umělé ventilace či resuscitace) během hospitalizace.
V rámci hodnocení diagnostických postupů v jednotlivých nemocnicích byl sledován počet pacientů, kteří za hospitalizace podstoupili echokardiografické a koronarografické vyšetření.
Statistická analýza sledovaných údajů v obou regionech a jejich vzájemné porovnání jsou obsahem našeho sdělení. Současně předkládáme k diskusi naši variantu registru akutního infarktu myokardu. Domníváme se, že námi vytvořený model potřebám praxe vyhovuje a v dané podobě poskytuje dostatek informací pro porovnání dat ze všech pracovišť, které se léčbou infarktů zabývají.
