|
|
|
|
|
PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA
SROVNÁNÍ INHIBICE FAKTORU XA PO PODÁNÍ NADROPARINU A ENOXAPARINU U NEMOCNÝCH S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM
Tématický okruh: Akutní koronární syndromy |
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 445
|
|
| Ošťádal P.1, Alan D.2, Vejvoda J.2, Segethová J.3
1 Kardiologická klinika, Fakultní nemocnice v Motole, Praha, 2 Kardiologické oddělení, FN Motol, Praha, 3 Oddělení klinické hematologie, FN Motol, Praha
| ÚVOD: Účinnost léčby nízkomolekulárním heparinem (LMWH) byla u nemocných s akutním koronárním syndromem (AKS) prokázána v porovnání s nefrakcionovaným heparinem; údaje o přímém srovnání antikoagulačního účinku různých LMWH jsou však doposud nedostatečné. Cílem naší práce bylo proto porovnat inhibici koagulačního faktoru Xa po podání nadroparinu (nadroparinum calcium 9500 IU anti-Xa/mL, Fraxiparine) a enoxaparinu (enoxaparinum natricum 100 mg (10000 IU anti-Xa)/mL, Clexane) v léčbě AKS. SOUBOR A METODY: Měřili jsme anti-Xa aktivitu 3 hodiny po první dávce LMWH u 36 neselektovaných pacientů s AKS (s ST i bez ST elevací). Oba léky byly podávány subkutánně v doporučeném dávkování 0.1 mL/10 kg tělesné hmotnosti. Do skupiny léčené nadroparinem (N) bylo zařazeno 19 nemocných, skupinu léčenou enoxaparinem (E) tvořilo 17 jedinců. VÝSLEDKY: Mezi skupinami nebyl významný rozdíl v základních klinických charakteristikách (věk, výskyt ST elevací na EKG, doba bolest-dveře, vývoj infarktu, nikotinismus, výskyt cukrovky, hypertenze, hyperlipoproteinémie). Ve skupině E byla hodnota anti-Xa aktivity vysoce významně vyšší než ve skupině N (0.65±0.19 vs. 0.3±0.15 U/mL, p<0.001). Zatímco ve skupině E dosáhlo účinné terapeutické hladiny (0.5-0.8 U/mL) 64.7% nemocných, ve skupině N bylo účinně léčeno pouze 10.5% pacientů (p<0.001). ZÁVĚR: Naše výsledky ukazují významně vyšší antikoagulační účinnost enoxaparinu ve srovnání s nadroparinem při doporučeném dávkování u nemocných s AKS.
|
|
|
|