Autoři prezentují případ 81-leté ženy, léčené pouze pro arteriální hypertenzi. Přijata byla plánovaně k analgetické terapii pro vertebrogenní algický syndrom, vzniklý po pádu na záda 1 měsíc před přijetím. 14. den hospitalizace náhle dochází ke vzniku dušnosti a bolestí na hrudi. Dle CT angiografie je diagnostikována bilaterální plicní embolie.Pacientka přeložena na interní oddělení a léčena nízkomolekulárním heparinem. I přes terapii dochází nadále k progresi klinických známek kardiálního selhávání, doplněno ještě transtorakální echokardiografické vyšetření. Při tomto vyšetření zjištěn velký perikardiální výpotek se známkami tamponády srdeční. Vzhledem k septaci a přítomnosti echogenních hmot v perikardiálním výpotku nebylo možno provést perikardiální punkci, indikována urgentní chirurgická revize perikardu. Bezprostředně po operaci dochází k oběhové stabilizaci pacientky, stav je komplikován pouze přechodným amentním syndromem. Perikardiální výpotek byl kompletně histologicky i mikrobiologicky vyšetřen: echogenní hmoty byly části organizujícího se hematomu, cytologie neprokázala zánětlivé ani nádorové buňky, kultivace byla negativní (včetně BK). Sedmý pooperační den dochází k opětovnému zhoršení stavu – v úvodu synkopa s bradykardií a následně rozvoj šokového stavu s nutností arteficielní ventilace. Provedené transezofageální echokardiografické vyšetření prokazuje vegetaci na mitrální chlopni, v hemokulturách byl zjištěn zlatý stafylokok. Zvažována urgentní operace. V dalším průběhu však dochází k další progresi šoku a rozvoji multiorgánového selhání s umrtím pacientky 30.den po přijetí do nemocnice a 14. den po vzniku plicní embolizace. V diskusi je kladen důraz na důležitost ošetřování periferních žilních vstupů jako vstupního zdroje infekce a dále na ne zcela obvyklou kombinaci velmi závažných diagnoz a jejich etiologii v uvedené kazuistice.
