Infekční endokarditida je poměrně časté onemocnění s rostoucí incidencí a prevalencí a relat. vysokou mortalitou. V našem souboru je 48 nemocných s IE, 35 mužů, 13 žen. Ve 44 případech (91.6%) šlo o akutní onemocnění, u 4 nemocných (8.4%) se jednalo o zhojenou IE devastující postiženou chlopeň či okolní tkáň. Nativní aortální chlopeň byla postižena v 15 případech (31.3%), mitrální v 9 případech (18,8%), trikuspidální ve 3 případech (6.3%) a pulmonální v 1 případě (2,1%). Nemocní s postižením pravostranných chlopní nebyli i.v. narkomané. Postižení více chlopní bylo ve 3 případech (6.3%), jednalo se vždy o aortální a mitrální chlopeň. V souboru je 6 případů (12.5%) devastující IE s extravalvulárním postižením, 13 případů (27.1%) protézové IE zejm. na náhradě v aortální pozici a 3 případy (6.3%) IE na stimulační elektrodě; ty byly všechny řešeny extrakcí elektrody. Jako etiol. agens převažují stafylokoky (43,8%), nejčastěji Staf. aureus (25%), nad viridujícími streptokoky (14,6 %), Enterococcus faecalis byl etiol. agens ve 4 případech (8.3%) a E. coli ve 2 případech(4,2%). Ve 14 případech(29.2%) nebylo agens zjištěno, nejčastěji v důsledku předchozí ATB léčby. V 10 případech se vyskytovala vrozená srdeční vada. 27 nemocných(56.3%) bylo indikováno ke kardiochirurgické operaci, 3 pacienti ještě tč. na výkon čekají, ze skupiny operovaných 5 pacientů zemřelo (10,4% z celk. počtu, 18,5% z chirurgicky léčené skupiny). 21 nemocných (43.7%) bylo léčeno konzervativně, 4 z nich zemřeli (8,3% z celk. počtu pacientů, 19% z konzervativně léčené skupiny). Celková mortalita je 18,8%.
Závěr: IE není vzácné nemocnění. Náš soubor se vyznačuje poměrně vysokým výskytem závažných případů IE s postižením více chlopní a rozsáhlým, v některých případech i extravalvulárním postižením. Překvapuje relativně nízká mortalita takto komplikovaných nemocných se špatnou prognózou.
