Autoři podávají přehled o možnostech klinického užití biochemických ukazatelů strukturálního a funkčního poškození myokardu.
Ke vzestupu ischémií modifikovaného albuminu dochází v průběhu ischémie. Přechodné zvýšení IMA provází ischémii i nekrózu myokardu, ale také PCI, kardioverzi, maratónský běh, tumory, infekce, ESRD, onemocnění jater a mozku. Dalším márkerem ischémie myokardu je stanovení volných mastných kyselin. Cholin patří mezi nové molekuly, které lze detekovat při ischémii myokardu, avšak jeho stanovení je pro běžnou praxi velmi obtížné. Glykogenfosforyláza BB (GP BB) je při ischémii konvertována ze strukturálně vázané na volnou frakci, která přechází do cirkulace. K jejímu vzestupu dochází 2-4 h po vzniku bolesti, vrcholu dosahuje za 6-20 h a normalizuje se za 1-2 dny. Pregnancy associated plasma protein A (PAPP A) je za normálních podmínek syntetizován syncyciotrofoblastem v průběhu těhotenství. V průběhu nestabilní anginy pektoris je jako homodimer uvolňován do cirkulace (fibroblasty při ruptuře atheroslekrotického plátu), proto by mohl mít význam při stratifikaci rizika pacientů s NSTEMI. Placentární růstový faktor (PlGF) je chemoatraktant, který mj.reguluje endoteliální funkce a dokáže přímo destabilizovat koronární pláty. Proto by mohl představovat místo terapeutického zásahu. Stanovení solubilního CD40 ligandu (sCD40L) bylo využito ke stratifikaci rizika pacientů s akutními koronárními syndromy.
Natriuretické peptidy jsou hlavní márkery funkce myokardu. Staly se součástí diagnostického algoritmu pro akutní srdeční selhání (negativní prediktivní hodnota). Současně byly zpřesněny hranice pro průkaz srdečního selhání v jednotlivých věkových skupinách. Finanční podpora VZ MSM 0021620817 a MZO 00179906.
