Cíl: Zhodnotit roční mortalitu pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) se zaměřením na faktory, které ji nejvíce ovlivňují.
Soubor a metody: 555 pacientů s ICHS hospitalizovaných na Interní kardiologické klinice FN Brno v období říjen-prosinec r.2004. Data byla získána ze zdravotnické dokumentace a zpracována běžnými statistickými metodami.
Výsledky: Za hospitalizace zemřelo 17 (3,1%) pacientů, během ročního sledování pak dalších 51 (9,2%) pacientů, celkem tedy 68 (12,3%) pacientů - 33 mužů a 35 žen. U zemřelých pacientů s ICHS jsme oproti žijícím zjistili delší dobu hospitalizace (8±7 vs. 6±5 dní) a vyšší průměrný věk (74,3±10,3 vs. 66,8±10,4 let). Z přidružených onemocnění byly u zemřelých častější chronické srdeční selhání (42,6% vs. 19,5%, EF LK 41,0±21,6 vs. 53,1±14,0 %), v anamnéze opakované infarkty (11,8% vs. 3,1%), fibrilace síní (33,8% vs. 23,2%), diabetes (51,5% vs. 32,4%), orgánová ateroskleróza (CMP 26,5% vs. 14,8%, ICHDKK 17,6% vs. 9,4%), vstupně nižší diastolický TK (73,2±18,2 vs. 77,5±11,5 mm Hg). Laboratorně byla u zemřelých častěji přítomna nižší hladina cholesterolu (4,5±1,5 vs. 5,2±1,5 mmol/l), hyperurikémie (441,5±185,2 vs. 352,3±113,9 μmol/l), elevace urey (13,1±9,3 vs. 7,1±4,9 mmol/l), kreatininu (168,6±143,9 vs. 102,3±49,9 μmol/l) a anémie (Hgb 124,0±25,3 vs. 137,5±18,1 g/l). V medikaci zemřelých byly oproti žijícím méně zastoupeny ACE-I (51,5% vs. 70,0%), β-blokátory (57,4% vs. 80,7%), ASA (67,6% vs. 85,4%) i statiny (47% vs.77,8%). Všechny tyto pozorované rozdíly byly statisticky významné.
Závěr: Mortalita pacientů s ICHS byla zejména ovlivněna věkem, pokročilostí koronární i nekoronární aterosklerózy a přítomností dysfunkce orgánů. Tyto změny si často vynutili redukci medikace. U zemřelých pacientů jsme si zvláště povšimli souvislosti mezi nižším diastolickým TK či sníženou hladinou cholesterolu a mortalitou.
|
