Úvod: S nárůstem výskytu fibrilace síní (FiS) roste potřeba účinné a bezpečné léčby, která se v posledních letech projevuje dynamickým vývojem použití katetrizační ablace. V současné době dominuje použití radiofrekvenční energie, zkouší se ale i jiné alternativní zdroje včetně laseru.
Cíl: Zhodnotit přínos zavedení laserové energie v rámci vývoje balónkových katetrů pro kurativní léčbu fibrilace síní.
Soubor nemocných a metoda: V našem sdělení referujeme použití laserového katetrového balónku Light Ring(TM) (CardioFocus Inc.)u 9 nemocných (všichni muži, Ć věk 51 let). Ve všech případech se jednalo o vysoce symptomatickou paroxysmální formu FiS bez strukturálního postižení srdce.
Systém laserového balónku Light Ring (TM) se sestává z vlastního katetru s průměrným diametrem balónku 20, 25 a 30 mm, řídící konzolí, která plní dutinu balónku těžkou vodou (D2O).
Výsledky: Výkon jsme dokončili u všech nemocných s docílením elektrické izolace alespoň dvou plicních žil ve všech devíti případech. Zavedení balónku pomocí řiditelného 12 Fr zavaděče se zdařilo do všech žil izolovaně odstupujících z levé síně. U všech nemocných jsme měli k dispozici trojrozměrnou rekonstrukci CT k určení morfologie levé síně a velikosti ústí odstupujících plicních žil. Příčinou nekompletní izolace při opakovaných repozicích laserového balónku byl nekvalitní kontakt a limitovaná průchodnost laserového paprsku v případě proudícího toku krve. Během sledování jsme využívali transtelefonní přenos EKG. Časnou recidivu FiS jsme zaznamenali u tří nemocných, jako kompletní neúspěch s trvajícím výskytem spontánních paroxysmů FiS.
Závěr: Prokázali jsme v rámci prvního klinického použití laserového balónkového katetru bezpečnost a současně i dobrý efekt provedené laserové ablace, i když jsme nebyli schopni dokumentovat 100% izolaci všech intervenovaných plicních žil.
