Cíl : Analyzovat výsledky intervencí provedených s použitím protektivního systému v roce 2005 na našem pracovišti
Soubor a metodika: v roce 2005 bylo intervenováno 39 stenóz vnitřních karotid u 32 pacientů, stáří 55-84let. Ošetřeno bylo 8 pacientů se symptomatickou stenózou a 24 s asymptomatickou. Sledovali jsme průběh výkonu, výskyt komplikací během výkonu a následné hospitalizace, nemocniční mortalitu, délku hospitalizace.
Výsledky: Bylo ošetřeno 21 lézí arteria carotis interna l. dx., 18 lézí arteria carotis interna l. sin. U 37 lézí byl proveden přímý stenting, u dvou implantace stentu po predilataci, ve 38 případech následovala postdilatace stentu.Během implantace stentu a jeho postdilatace nastala v 54 % případů hemodynamická reakce, většinou byla přítomna hypotenze i bradykardie. U 29 % pacientů přetrvávala bradykardie následujících 12-24 hodin po výkonu, některým pacientům byl opakovaně aplikován atropin. U žádného pacienta nebylo přistoupeno k zavedení trvalé kardiostimulace. U 54 % pacientů přetrvávala hypotenze následujících 12-24 hodin po výkonu. U jednoho pacienta se vytvořilo postpunkční pseudoaneurysma v třísle, u jednoho vznikla arteriovenozní píštěl. Jeden pacient prodělal akutní cévní mozkovou příhodu v povodí intervenované tepny, s úpravou ad integrum. U jednoho pacienta došlo k embolizaci do a.thyroidea superior. U dvou pacientů došlo po postdilataci stentu k přechodnému no flow z důvodu obstrukce protektivního systému embolizačními hmotami, s normalizací průtoku po jeho extrakci, bez vzniku neurologické symptomatologie u pacienta. Žádný pacient během hospitalizace nezemřel.
Závěr: Naše zkušenosti s perkutánní léčbou stenóz vnitřních karotid s použitím protektivního systému považujeme za uspokojivé. Domníváme se, že tento postup představuje alternativu chirurgické endarterektomie.
