Úvod: Embolická cévní mozková příhoda je považována za nejzávažnější komplikaci fibrilace síní (FiS). Přesto, že antikoagulační léčba výrazně snižuje riziko tromboembolických komplikací, v řadě případů je její podávání neschůdné nebo kontraindikováno.
Soubor nemocných a metodika: Za období jednoho roku jsme provedli mechanickou katetrizační okluzi ouška levé síně u celkem 32 nemocných s FiS. V současné době existují dva různé systémy katetrizační okluze LAA (systém PLAATO TM a Watchman TM . Pomocí transseptální punkce se zavádí 14 Fr zavaděč, který slouží k zavedení balónkového okluderu. Celý výkon se standardně provádí za kontroly jícnového echokardiografického monitorování (TEE). Na našem pracovišti jsme ke kontrole zavádění použili k monitoraci výkonu intrakardiální echokardiografického vyšetření (ICE).
Výsledky: Ve všech 32 případech jsme mechanický okluder zavedli úspěšně. Přemístění za jinou velikost okluderu jsme musili provést v devíti případech. Průměrná doba implantace okluderu byla 46 minut. Kontrolu a měření velikosti LAA jsme prováděli opakovaným nástřikem kontrastu do dutiny LAA, TEE a ICE. Systém PLAATO jsme použili u 25 případů a systém Watchman u 7 nemocných. Ve dvou případech byl výkon komplikován srdeční tamponádou a v jednom případě embolizací okluderu do hrudní části descendenntí aorty s časnou retrakcí okluderu. Ve všech ostatních případech byla dokumentována stabilní poloha okluderu jak s použitím TEE tak i ICE. Následné vyšetření TEE s odstupem 1 a 6 měsíců od výkonu neprokázalo přítomnost trombu nebo významné komunikace LAA s dutinou levé síně.
Závěr: Podle uvedených výsledků je možné shrnout, že okluze ouška levé síně je přínosnou metodou u nemocných s FiS ve vysokém riziku tromboembolie.
