úvodní stránka akce
 
Menu

4202011_email_gmail_mail_logo_social_icon.png  4102573_applications_facebook_media_social_icon.png  11244080_x_twitter_elon_musk_twitter_new_logo_icon.png  5296501_linkedin_network_linkedin_logo_icon.png  386762_youtube_video_you_tube_icon.png


Generální sponzor sjezdu


Sponzor online systému
 

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

PERKUTÁNNÍ MECHANICKÁ PODPORA LEVÉ SRDEČNÍ KOMORY (PVAD) U NEMOCNÝCH V KARDIOGENNÍM ŠOKU: PŘEMOSTĚNÍ K ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ INTERVENCI
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 192

Neužil P.1, Matoušková J.1, Kmoníček P.2, Šedivá L.1, Aschermann O.1, Táborský M.2, Vopálka R.3, Beldová Z.1, Niederle P.1, Pavlíček V.4

1 Kardiologické oddělení, Nemocnice na Homolce, Praha, 2 Kardiologie, Nemocnice Na Homolce, Praha, 3 OZT, Nemocnice Na Homolce, Praha, 4 Cardiac Asist, Praha


Úvod: Perkutánní mechanická podpora oběhu (pVAD) - Tandem Heart™ fy. Cardiac Assist Technologies Inc (Pittsburgh, Pensylvania, USA) je určena pro oběhovou stabilizaci nemocných v kardiogenním šoku.
Soubor nemocných a metoda: V našem sdělení  popisujeme techniku zavedení pVAD u třech nemocných (jedna žena, dva muži, Ć věk 57 let).Provede se transseptální punkce Brockenbroughovou jehlou se zavedením stabilizačního Amplatzova převlečného výměnného drátěného vodiče do levé síně. Místo punkce v síňovém septu je nutné nejprve dilatovat, abychom mohli zavést „nasávací“ kanylu s postranními otvory do levé síně (21 F) s vysoce efektivními parametry sání. Návratná arteriální kanyla (17 F) se zavádí  punkcí stehenní tepny, nejlépe druhostranně oproti nasávací kanyle. Rotace pumpy je zajištěna na principu elektromagnetického pole, tj. rotace bez ukotvující osičky. 
Výsledky: Průměrná doba zavedení byla i v případě našich nemocných do 75 minut, u třetího nemocného byl čas do zahájení funkce pumpy výrazně kratší - 40 minut.  V prvním případě šlo o ženu se známkami nezvratného srdečního selhání po provedené náhradě aortální chlopně. Doba podpory byla  36 hodin, nemocná zemřela se známkami hepatorenálního selhání. V druhém případě šlo o nemocného se známkami akutního kardiogenního šoku s uzávěrem kmene ACS, doba podpory byla 52 hodin, nemocný byl propuštěn a po půl roce byla provedena OTS. Třetí nemocný s ICD a mnohočetnými výboji pro  incessantní komorovou tachykardii, po provedené katetrizační ablaci KT byl systém pVAD odstraněn po 96 hodinách. Nadále je sledován v kardiologické ambulanci.
Závěr: Perkutánní mechanická podpora LK je velmi účonnou metodou u nemocných s rozvojem akutního kardiogenního šoku jako možnost přemostění k definitivní intervenci.


 



7 online