|
|
|
|
|
PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA
PENETRUJÍCÍ AORTÁLNÍ VŘED: MOŽNOSTI ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBY
Tématický okruh: Intervenční kardiologie |
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 465
|
|
| Raupach J.1, Lojík M.1, Beran L.2, Harrer J.3, Tuna M.3, Krajina A.4, Bělobrádek Z.5, Feix J.6
1 Radiologická kl., Fakultní Nemocnice, Hradec Králové, 2 I. Interní klinika, 3 Kardiochirurgická kl., 4 Radiologická kl., 5 Chirurgická kl., 6 Chirurgická klinika
| Úvod: Penetrující aortální vřed (PAU) představuje lokalizovanou, potenciálně letální patologii převážně na sestupné aortě starších nemocných. U akutně symptomatických pacientů s PAU dochází ve 40 % k ruptuře aorty nebo k vývoji klasické disekce, možný je i rozvoj aneuryzmatu či pseudoaneuryzmatu. Léčba je indikována u pacientů s PAU s nekontrolovatelnou bolestí, zvětšující se pleurální efuzí nebo u velkých vředů šíře >20 mm a hloubky >10 mm. Chirurgická léčba je zatížena až 25% letalitou. Endovaskulární léčba (EL) tak nabízí slibnou alternativu bez nutnosti mimotělního oběhu či aortálního klampu. Principem je zavedení endovaskulární protézy (stentgraftu) přes místo aortálního vředu, který je tak vyřazen z krevního toku a dochází k hojení oslabené aortální stěny. Doposud uveřejněné výsledky EL u PAU hrudní aorty dosahují letality 8.8 %. Materiál a metodika: Autoři předkládají dva případy endovaskulární léčby stentgraftem penetrujícího aortálního vředu. V prvním případě se jednalo o 71letou ženu s 30 mm vředem a okolním intramurálním hematomem sestupné hrudní aorty. Druhým pacientem byla 80letá obézní žena s 50mm pseudoaneuryzmatem břišní aorty, které vzniklo na podkladě penetrujícho aortálního vředu. Obě pacientky byly úspěšně léčeny pomocí tubulárního stentgraftu, který byl zaveden z arteriotomie pravé femorální tepny. Výsledky: Stentgraft byl úspěšně zaveden u obou pacientů přes místo aortální léze, pooperační období bylo zcela bez komplikací. Kontrolní CT v obou případech prokázalo správnou polohu stentgraftů s kompletním vyřazením aortálního vředu i břišního pseudoaneuryzmatu. Obě pacientky jsou pravidelně sledovány a přežívají 7 a 2 měsíce bez potíží. Závěr: Včasná diagnóza a léčba symptomatického PAU zlepšuje prognózu nemocných. Námi uvedené kazuistiky potvrdily efektivitu a bezpečnost EL u rizikových pacientů s PAU. |
|
|
|