SROVNÁNÍ PRŮTOKŮ MEZI TEPENNOU REVASKULARIZACÍ LEVOU A PRAVOU MAMMÁRNÍ TEPNOU (Y GRAFT) A KLASICKOU REVASKULARIZACÍ POMOCÍ LIMA A ŽILNÍCH ŠTĚPŮ V POVODÍ LEVÉ VĚNČITÉ TEPNY | XIV. Výroční sjezd ČKS, Veletrhy Brno, 7.

Úvod: Z hlediska dlouhodobé průchodnosti je nejkvalitnějším štěpěm k revaskularizaci myokardu a. mammaria. Pomocí levé (LIMA) a pravé (RIMA) a. mammaria jako tzv. Y graft můžeme provést kompletní revaskularizaci povodí levé věnčité tepny. Pomocí LIMA provádíme revaskularizaci RIA, anastomózy RIMA našíváme do povodí RCX. Průtok Y graftem je limitován průtokem v proximální části LIMA (společném raménku rekonstrukce). Cílem studie je srovnání peroperačně naměřených průtoků v Y graftu a jejich srovnání s celkovým průtokem klasickou revaskularizací - LIMA na RIA a žilními štěpy do povodí RCX.

Materiál a metodika: Do studie jsou zařazeni nemocní mladší 65 let:
I. skupina – kompletní tepenná revaskularizace povodí levé věnčité tepny Y graftem
II. skupina – kompletní revaskularizace povodí levé věnčité tepny klasicky – LIMA na RIA a žilními štěpy. Průtoky rekonstrukcemi byly peroperačně měřeny přístojem Butterfly 2004 (Medistim, Norsko) Výsledky: zhodnocení průtoků na konci operace:
I. skupina (104 nemocných) – průtok v LIMA 30,6 1- 15,4 ml/min., v RIMA 28,4 +- 28,1 ml/min, průtok Y graftem 55,4 +-32,2 ml/min.
II. skupina (74 nemocných) - průtok v LIMA 22,7 +- 17,8 ml/min., žilními štěpy 92 +- 52,2 ml/min, celkový průtok rekonstrukcí 114,7 +- 62,1 ml/min.

Závěr: Peroperačním měřením průtoků na konci operace jsme prokázali srovnatelný průtok v povodí RIA u obou způsobů revaskularizace, ale nižší průtok v povodí RCX u tepenné revaskularizace. Celkový průtok rekonstrukcí byl vyšší u klasické revaskularizace. U tepenné revaskularizace i přes nižší peroperační průtok jsme nezaznamenali ischemické změny v pooperačním období. Rovněž SPECT provedený u nemocných s tepennou revaskularizací před a po operaci prokázal dostatečnou perfúzi v celém povodí levé věnčité tepny i dostatečnou průtokovou rezervu.

Práce je podporována grantem IGA MZ ČR NR 7791-3/2004

SROVNÁNÍ PRŮTOKŮ MEZI TEPENNOU REVASKULARIZACÍ LEVOU A PRAVOU MAMMÁRNÍ TEPNOU (Y GRAFT) A KLASICKOU REVASKULARIZACÍ POMOCÍ LIMA A ŽILNÍCH ŠTĚPŮ V POVODÍ LEVÉ VĚNČITÉ TEPNY Tématický okruh: Varia
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 602


Bruk V.¹, Němec P.¹, Steriovský A.¹, Gwozdziewicz M.¹, Troubil M.¹, Benčat M.¹, Fluger I.¹ ¹ Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc
Úvod: Z hlediska dlouhodobé průchodnosti je nejkvalitnějším štěpěm k revaskularizaci myokardu a. mammaria. Pomocí levé (LIMA) a pravé (RIMA) a. mammaria jako tzv. Y graft můžeme provést kompletní revaskularizaci povodí levé věnčité tepny. Pomocí LIMA provádíme revaskularizaci RIA, anastomózy RIMA našíváme do povodí RCX. Průtok Y graftem je limitován průtokem v proximální části LIMA (společném raménku rekonstrukce). Cílem studie je srovnání peroperačně naměřených průtoků v Y graftu a jejich srovnání s celkovým průtokem klasickou revaskularizací - LIMA na RIA a žilními štěpy do povodí RCX. Materiál a metodika: Do studie jsou zařazeni nemocní mladší 65 let: I. skupina – kompletní tepenná revaskularizace povodí levé věnčité tepny Y graftem II. skupina – kompletní revaskularizace povodí levé věnčité tepny klasicky – LIMA na RIA a žilními štěpy. Průtoky rekonstrukcemi byly peroperačně měřeny přístojem Butterfly 2004 (Medistim, Norsko) Výsledky: zhodnocení průtoků na konci operace: I. skupina (104 nemocných) – průtok v LIMA 30,6 1- 15,4 ml/min., v RIMA 28,4 +- 28,1 ml/min, průtok Y graftem 55,4 +-32,2 ml/min. II. skupina (74 nemocných) - průtok v LIMA 22,7 +- 17,8 ml/min., žilními štěpy 92 +- 52,2 ml/min, celkový průtok rekonstrukcí 114,7 +- 62,1 ml/min. Závěr: Peroperačním měřením průtoků na konci operace jsme prokázali srovnatelný průtok v povodí RIA u obou způsobů revaskularizace, ale nižší průtok v povodí RCX u tepenné revaskularizace. Celkový průtok rekonstrukcí byl vyšší u klasické revaskularizace. U tepenné revaskularizace i přes nižší peroperační průtok jsme nezaznamenali ischemické změny v pooperačním období. Rovněž SPECT provedený u nemocných s tepennou revaskularizací před a po operaci prokázal dostatečnou perfúzi v celém povodí levé věnčité tepny i dostatečnou průtokovou rezervu. Práce je podporována grantem IGA MZ ČR NR 7791-3/2004

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA