Úvod:S rozvojem katetrizačních ablací roste potřeba přesnějšího mapování a cílené navigace prováděné ablace zvláště u KT s výhledem kompletní eliminace indukovatelnosti všech potenciálních komorových tachyarytmií.
Cíl:Dokumentovat efektivitu katetrizační ablace KT u nemocných po prodělaném IM.
Soubor nemocných a metoda:Celkem jsme provedli mapování a ablaci KT u 186 nem.(154 m/32 ž) prům.věk 62,5 let. Výkon jsme prováděli použitím systému CARTO,v roce 2005 jsme k mapování využívali i integrace 3Dobrazů CT a potenciálové mapy.Před zahájením mapování jsme provedli program.stimulaci komor(PSK)s dokumentací všech navoditelných KT,tolerovatelné KT jsme mapovali aktivačně a hemodynamicky nestabilní KT podle stimulačního mapování.V případě příhodné lokalizace arytmogenního substrátu jsme prováděli kompletní cirkulární eliminaci substrátového ložiska.Ve výjimečných případech jsme kromě endokardiálního mapování provedli i epikardiální mapování včetně aplikace RF energie.
Výsledky:Během výkonu bylo indukováno 3,4 KT/1 nem.a prům.doba výkonu byla 3,8 hod.U 140 nem.se podařilo kompletně odstranit všechny navoditelné KT včetně nově vzniklých během výkonu)tj.,75%.U 18 nem.(10%)se nepodařilo odstranit nově zjištěnou KT a jako selhání katetrizační ablace jsme výkon uzavřeli u 29(15%) nemocných.Za průměrnou dobu sledování 12,8 měsíců jsme dokumentovali recidivu KT u 19 nemocných (10%) s tím,že EF LK se nelišila (29,6% před zařazením a 28,3% po zařazení).Nejzávažnějšími komplikacemi byly 1 úmrtí,3x srdeční tamponáda s nutností zavedení perikardiálního drénu, 5xvývoj akutního kardiogenního šoku a v 8 případech jsme konzervativně zvládli plicní edém.
Závěr:Naše výsledky dokumentují zvyšující se efektivitu prováděné katetrizační ablace KT u nemocných po prodělaném IM,stále však nejsme schopni docílit 100%úspěš.s kompletním odstraněním rizika vzniku život ohrožujících KT.