AUTOLOGNÍ TRANSPLANTACE MONONUKLEÁRNÍCH BUNĚK KOSTNÍ DŘENĚ U NEMOCNÝCH S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU. ZHODNOCENÍ VLIVU DÁVKY BUNĚK | XIV. Výroční sjezd ČKS, Veletrhy Brno, 7.

Úvod: Dosud není známo, zda účinnost autologní transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně (MBKD) závisí na množství dodaných buněk. Cílem této práce bylo proto posoudit vliv počtu transplantovaných MBKD na funkci myokardu nevratně poškozeného infarktem myokardu (IM).
Soubor nemocných a metodika: Do studie bylo zařazeno 66 nemocných s poprvé vzniklým akutním IM úspěšně léčeným koronární angioplastikou s implantací stentu, u nichž dobutaminová echokardiografie a Tc-99m-sestamibi SPECT prokázaly neviabilní myokard v infarktovém ložisku. Nemocní byli randomizováni do 3 skupin po 22 nemocných. Skupina A byla léčena vysokou dávkou MBKD (100 000 000 buněk), skupina B nižší dávkou MBKD (10 000 000 buněk). Nemocní neléčení buněčnou transplantací tvořili kontrolní skupinu C. Buněčná transplantace byla provedena 5-9 den po vzniku IM intrakoronární aplikací MBKD. Byly srovnány výsledky tkáňové dopplerovské echokardiografie a SPECTu získané před buněčnou transplantací a za 3 měsíce po ní a zhodnoceny rozdíly mezi skupinami.
Výsledky: Ejekční frakce levé komory (LK) po implantaci buněk narostla z 41% na 46% ve skupině A (p<0,01) , z 42% na 45% ve skupině B (p<0,05) a z 42% na 44% ve skupině C (p=NS). Systolická rychlost pohybu stěny LK postižené infarktem (Sa) narostla ve skupině A z 4,3 na 5,2 cm/s (p‹0,01), ve skupině B z 4,5 na 5,0 cm/s (p<0,05), ve skupině C se nezměnila (z 5,2 na 5,2 cm/s, p=NS). Změny Sa po léčbě se významně lišily mezi skupinou A vs. C (p‹0,01), A vs. B (p‹0,05), i B vs. C (p<0,05).
Závěr: Autologní transplantace MBKD zlepšuje na dávce závislým způsobem regionální funkci myokardu v infarktové oblasti.

Práce byla podpořena grantem IGA č. 1A/8676-3.

AUTOLOGNÍ TRANSPLANTACE MONONUKLEÁRNÍCH BUNĚK KOSTNÍ DŘENĚ U NEMOCNÝCH S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU. ZHODNOCENÍ VLIVU DÁVKY BUNĚK Tématický okruh: Transplantace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 613


Meluzín J.¹, Janoušek S.², Groch L.¹, Mayer J.³, Horňáček I.¹, Panovský R.¹, Kamínek M.⁴, Staníček J.⁵, Hlinomaz O.¹, Vinklárková J.⁶ ¹ I. Interní klinika, FN USA, Brno, ² Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno, ³ Interní hematoonkologická klinika, FN Brno, Brno, ⁴ Oddělení nukleární mediciny, FN Olomouc, Olomouc, ⁵ Oddělení nukleární mediciny, Masarykův onkologický ústav, Brno, ⁶ Tkáňová banka, FN Brno, Brno
Úvod: Dosud není známo, zda účinnost autologní transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně (MBKD) závisí na množství dodaných buněk. Cílem této práce bylo proto posoudit vliv počtu transplantovaných MBKD na funkci myokardu nevratně poškozeného infarktem myokardu (IM). Soubor nemocných a metodika: Do studie bylo zařazeno 66 nemocných s poprvé vzniklým akutním IM úspěšně léčeným koronární angioplastikou s implantací stentu, u nichž dobutaminová echokardiografie a Tc-99m-sestamibi SPECT prokázaly neviabilní myokard v infarktovém ložisku. Nemocní byli randomizováni do 3 skupin po 22 nemocných. Skupina A byla léčena vysokou dávkou MBKD (100 000 000 buněk), skupina B nižší dávkou MBKD (10 000 000 buněk). Nemocní neléčení buněčnou transplantací tvořili kontrolní skupinu C. Buněčná transplantace byla provedena 5-9 den po vzniku IM intrakoronární aplikací MBKD. Byly srovnány výsledky tkáňové dopplerovské echokardiografie a SPECTu získané před buněčnou transplantací a za 3 měsíce po ní a zhodnoceny rozdíly mezi skupinami. Výsledky: Ejekční frakce levé komory (LK) po implantaci buněk narostla z 41% na 46% ve skupině A (p<0,01) , z 42% na 45% ve skupině B (p<0,05) a z 42% na 44% ve skupině C (p=NS). Systolická rychlost pohybu stěny LK postižené infarktem (Sa) narostla ve skupině A z 4,3 na 5,2 cm/s (p‹0,01), ve skupině B z 4,5 na 5,0 cm/s (p<0,05), ve skupině C se nezměnila (z 5,2 na 5,2 cm/s, p=NS). Změny Sa po léčbě se významně lišily mezi skupinou A vs. C (p‹0,01), A vs. B (p‹0,05), i B vs. C (p<0,05). Závěr: Autologní transplantace MBKD zlepšuje na dávce závislým způsobem regionální funkci myokardu v infarktové oblasti. Práce byla podpořena grantem IGA č. 1A/8676-3.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA