Úvod: Správné stanovení příčiny synkopy se opírá především o anamnézu. V některých případech však může být anamnéza zavádějící a podklad prognosticky závažné synkopy může zůstat neodhalen.
Kazuistika: Prezentujeme kazuistiku 71letého pacienta s dilatační kardiomyopatií známou od roku 1999. U pacienta se původně přítomná systolická dysfunkce při farmakoterapii srdečního selhání normalizovala. Od roku 2012 má nemocný permanentní fibrilaci síní. V červnu 2015 mu byl pro pomalou komorovou odpověď implantován trvalý kardiostimulátor. Nemocný v srpnu 2016 prodělal synkopu, po které byl vyšetřen svým internistou, kterému událost popsal jako ztrátu vědomí při vstávání, a proto byla synkopa uzavřena jako ortostatická. V září 2016 při pravidelné kontrole kardiostimulátoru bylo z čítačů zjištěno, že příčinou synkopy byla komorová tachykardie o frekvenci 250/min. Pacient byl přijat k hospitalizaci. Echokardiograficky bylo zjištěno, že se u něj opět rozvinula středně významná systolická dysfunkce. Nemocný byl zajištěn CRT-D.
Závěr: Kazuistika ukazuje, že pouze díky tomu, že pacient měl implantovaný kardiostimulátor, byla zjištěna pravá příčina synkopy u nemocného, který byl ohrožený náhlou smrtí.