Úvod:
Punkce cévních struktur za použití ultrazvuku se stávají stále více využívané pro celou škálu kardiologických výkonů. Výhodou je snížení výskytu komplikací spojených s punkcí. Metodika:
Prospektivní sledování následujících pacientů jednoho operatéra. Jako primární kritérium hodnotíme úspěšnost ultrazvukem vedené punkce. Jako bezpečnostní kritérium hodnotíme jednak arteficiální punkce subklaviální tepny, jednak rozvoj pneumotoraxu hodnoceného pomocí RTG či USG plic následující den po implantaci.
Soubor pacientů:
53 pacientů, 69+/- 12 let, 20 žen a 33 mužů, 4 BIV ICD, 16 ICD, 33 TKS
Výsledky:
Úspěšná punkce subklaviální žíly v 47 případech (88%), v 6 případech neúspěch. Nedostatečná náplň žíly v zobrazovaném úseku k bezpečné punkci ve 4 případech, obezita 1x, tepna nad žilou v zobrazovaném úseku 1x.
Žádná punkce nebyla komplikována punkcí a.subclavia l.sin, ani jednou nebyl zaznamenám pneumothorax po implantaci.
Závěr:
Punkce pomocí ultrazvuku u implantací kardiostimulátorů a defibrilátorů je další z možností zajištění vstupu do subklaviálního řečiště. Naše zkušenosti dokladují proveditelnost a bezpečnost. Na druhou stranu, na rozdíl např. od punkce femorálních cév, vyžadují větší zkušenost lékaře s prací s USG a vyšší kvalitu USG přístroje.