PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

ULTRA RYCHLÉ 3D MAPOVÁNÍ A REKONSTRUKCE LEVÉ SÍNĚ POMOCÍ NEKONTAKTNÍHO ULTRAZVUKOVÉHO KOŠÍČKOVÉHO KATETRU U NEMCONÝCHJ INSIKOVANÝCH K ABLACI FIBRILACE SÍNÍ .
Tématický okruh: okruh
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 65
Etický kodex:
Podpora výzkumu / granty: Vědecký grant firmy ACUTUS Inc.

Neužil P.1, Petrů J.2, Škoda J.1, Reddy V.3, Královec Š.1, Baroch J.1, Šedivá L.1

1 Kardiologické oddělení, Nemocnice na Homolce, Praha, 2 Nemocnice Na Homolce, Praha, 3 Cardiac Arrhythmia Sewrvice, Massachussets General Hospital, Boston, United States


Úvod: Elektroanatomické systémy 3D rekonstrukce ve spojení s registrací 3D obrazu pomocí CT jsou v současné době zlatým standardem k provádění katetrizační radiofrekvenční ablace fibrilace síní. Kontaktní mapování vyžaduje dlouhou výukovou křivku. Testovali jsme přesnost rekonstrukce levé síně (LS) pomocí nového systému ultrazvukového mapování pomocí košíčkového katetru určeného k nekontaktnímu mapování a 3D rekonstrukci.

Metoda: Katetr „AcQMap“ je široký v průměru 25 mm, osahuje 48 UZ krystalů (m-mode) a 48 elektrod . Ultrazvukové krystaly dosahují rychlosti rekonstrukce dutiny levé síně > 100,000 bodů/minutu, registrace unipolárního elektrokardiogramu je pak >100,000 /sekundu. Pohybem katetru v dutině LS operatér získává anatomickou informaci , ta pak byla srovnávána s povrchem rekonstruovaného objektu LS pomocí 3D CT. Odchylky od povrchu byly srovnávány v jednotlivých bodech vztažených k povrchu CT obrazu.

Výsledky: U celkem 16 nemocných indikovaných k provedení katetrizační ablace paroxysmální fibrilace síní (věk 62.7±8.4 let; 75% mužů; LS 43.7±6.5 mm; rytmus FiS-12/FL -2/ oba pak -2; předchozí ablace byla provedena u celkem 7 nemocných) byla provedena mapa pomocí , 3D AcQMap katetru a u všech nemocných bylo technicky možné ji srovnat s CT rekonstrukcí LS. Medián rozdílu povrchu obou dvou map (AcQMap a CT ) byl 1.86 mm ± 2.62. Průměrná doba akvizice UZ a rekonstrukce LS byla 7.4 ± 3.5 minut. U posledních 7 nemocných se doba nutná k rekonstrukci LS pomocí AcQMap katetru zkrátila o 14% (6.2 ± 2.3 min).

Závěr: Trojrozměrné mapování LS v reálném čase pomocí ultrazvuku bylo i při této primární ověřovací studii velmi rychlé ve srovnání se standrardní metodou integrace CT. Bylo dosaženo shody rozměru i tvaru LS obou metod. V budoucnu by tato metoda mohla výrazně urychlit a hlavně zpřesnit elektroanatomické mapování levé síně.