Úvod: denervace renálního sympatiku(RSDN) ve zvířecím modelu zrušením aferentních impulsů z ledvin do CNS redukuje sympatikotonní odpověď eferentní autonomní inervace.Na zvířecím modelu bylo prokázáno prodloužení akčního potenciálu a refrakterní periody v komorém myokardu, snížení rozptylu jejich hodnot v různých částech myokardu a dále snížení počtu spontánních komorových arytmií(VT/VF) u akutního infarktu myokard. Podobný efekt se prokázal i u jiných arytmií- redukce síňové ektopie nebo inducibility FIS.
Metoda: prezentujeme předběžné výsledky pilotní randomizované studie,jejíž cílem bylo zjistit bezpečnost (a efektivitu v prevenci VT/VF) RSDN u pacientů s ischemickou i neischemickou kardiomyopatií.Jednalo se o pacienty,kterým bylo implantován ICD v sekundární nebo primární (jestliže byla vstupně prokázaná inducibilita monomorfní VT programovanou stimulací komor) prevenci náhlé smrti. Po implantaci byli pacienti randomizováni do kontrolní skupiny nebo k intervenci RSDN(Celsius Thermocool katetr).Celkem bylo v letech 2012 a 2014 randomizováno 20pacientů.Kontroly byly prováděny 1.,6.,12.a 24.měsíc.
Výsledky: obě skupiny kontrolní a ablovaná byly srovnatelné věkem(64 a 66let) a medikací srdečního selhání.Ablovaná skupina měla vstupní EFLK numericky nižší(45% a 35%,p=0,05).Ve skupině ablovaných pacientů byla zaznamenaná 1 stenosa renálních tepen indikovaná k PTA.Nebyl však jednoznačný vztah k ablaci(stenosa přítomna již před RSDN).Nebyla zaznamenána signifikantí alterace renálních funkcí.Došlo pouze k 1 úmrtí,bez vztahu k výkonu.Ve sledovaném období byl numericky(p=0,39) nižší počet terapií ICD ve skupině ablované(30%) než kontrolní(50%).
Závěr:V naší studii nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace v souvislosti s ablační terapií. V současnosti běží navazující studie,která by měla odpovědět na otázku efektivity RSDN v elektrické stabilizaci myokardu.