Úvod:
Ultrazvukem navigované punkce cévních struktur se stávají stále více využívané pro celou škálu nejenom kardiologických výkonů. Hlavní předností je snížení výskytu komplikací spojených s punkcí. Pro přístup do subklaviální žíly při implantačních technikách je zatím ultrazvukem navigovaná punkce využívána málo.
Metodika:
Prospektivní sledování konsekutivních pacientů jednoho operatéra. Jako primární kriterium hodnocena úspěšnost ultrazvukem vedené punkce. Jako bezpečnostní kriterium hodnocena jednak arteficiální punkce subklaviální tepny, jednak rozvoj pneumotoraxu hodnoceného pomocí RTG či USG plic následující den po implantaci.
Soubor pacientů:
53 pacientů, 69+/- 12 let, 20 žen a 33 mužů, 4 BIV ICD, 16 ICD, 33 TKS
Výsledky:
Úspěšná punkce subklaviální žíly v 47 případech (88%), v 6 případech neúspěch. Jako příčiny v 4 případech nedostatečná náplň žíly v zobrazovaném úseku k bezpečné punkci, 1x obezita, 1x tepna nad žilou v zobrazovaném úseku.
Žádná punkce nebyla komplikována punkcí a.subclavia l.sin, ani jednou nebyl zaznamenám pneumothorax po implantaci.
Závěr:
Ultrazvukem vedená punkce pro implantaci kardiostimulátorů a defibrilátorů je další z možností zajištění vstupu do subklaviálního řečiště. Naše zkušenosti dokladují proveditelnost a bezpečnost. Na druhou stranu, na rozdíl např. od punkce femorálních cév, vyžadují větší zkušenost lékaře s prací s USG a vyšší kvalitu USG přístroje.