Úvod: Při katetrové ablaci perzistující fibrilace síní je používána řada technik. Základem léčby je izolace plicních žil, častou nástavbou pak různé typy lineárních linií v levé či pravé síni, ablace frakcionovaných potenciálů, ablace rotorů atd. Jedna z nejčastěji používaných lineárních ablací v levé síni je ablace mitrálního isthmu (MI). Ablace MI je technicky obtížná a k dosažení blokády isthmu je většinou nutná i epikardiální aplikace radiofrekvenční energie v distálním koronárním sinu (CS). Extenzivnější výkony přinášejí vyšší riziko možných komplikací a katetrová ablace v distálním CS může poškodit větev levé koronární tepny (ramus circumflexus) vedoucí v této oblasti.
Metody: V období od 3/2010 do 9/2016 podstoupilo na našem pracovišti 459 pacientů katetrovou ablaci perzistující fibrilace síní s použitím techniky izolace plicních žil a lineárních lézí v levé síni. U 256 z těchto pacientů byla při ablaci mitrálního isthmu současně provedena i radiofrekvenční ablace v distálním CS. U této skupiny pacientů jsme sledovali počet komplikací související s ablací v distálním CS.
Výsledky: U jednoho pacienta (0,39%) došlo k akutnímu uzávěru ramus circumflexus s rozvojem infarktu myokardu dolní stěny řešeném direktní angioplastikou s implantací stentu bez následků. U zbytku pacientů proběhla RFA na mitrálním isthmu endokardiálně i epikardiálně bez komplikací.
Závěr: Katetrová ablace mitrálního isthmu s sebou přináší specifické riziko potenciálně závažných komplikací daných poškozením ramus circumflexus probíhající v této oblasti. Reálné riziko poškození ramus circumflexus vedoucí ke vzniku infarktu myokardu je malé a při včasném záchytu je řešitelné bez dlouhodobých následků pro pacienta.