Cíl : Zhodnocení subjektivních i objektivních ukazatelů dlouhodobě dispenzarizovaných pacientů po implantaci trvalého kardiostimulátoru
Metodika: V r.2015 bylo v kardiostimula ční ambulanci při běžných kontrolách komplexně analyzováno 456 pacientů s implantovaným kardiostimulátorem(KS). Hodnoceny byly vstupní indikace implantace, vztah diagnosy a zvoleného režimu kardiostimulátoru. V době po implantaci byla hodnocena dynamika symptomatologie, byl aledován celkový vývoj funkce levé komory v době po implantaci, u dvoudutinových systémů byla hodnocena závislost AV zpoždění- AV delay (AVD) na změny funkce levé komory srdeční.
Výsledky hodnocení subjektivních změn u jednotlivých diagnóz: Sick sinus syndrom (SSS) Σ 230 pacientů, režim DDD,DDDR 73,4%, subjektivně zlepšeno 65,7%, subjektivně beze změny 33,7%, subjektivně zhoršen 0,6%. VVI/VVIR 26,5%, subjektivně zlepšeno 49,2%, beze změny 50,8%, zhoršen 0%.
AV blok II-III Σ 196 pacientů, DDD,DDDR 80,6%, subjektivně zlepšeno 72,8%, beze změny 26,6%, zhoršen 0,6%, VVI/VVIR 19,4%, zlepšeno 63,2%, beze změny 34,2%, zhoršen 2,6%.
Fibrilace síní + bradykardie Σ 30 pacientů, VVI/VVIR,subjektivně zlepšeno 26 (86,7% N 30), beze změny 13,3%, zhoršen 0%.
Závěr: U pacientů s diagnosou SSS převažuje dvoudutinový systém současně se subjektivním zlepšením. Průměrný pokles EF levé komory je nevýrazný, bez zásadní souvislosti s AVD. U pacientů s AV blokádou je výraznější průměrný pokles EF především u skupiny VVI/VVIR. U pacientů s fibrilací síní a bradykardií je po implantaci KS výrazné subjektivní zlepšení bez významné změny funkce levé komory srdeční.