Cíl: Paroxysmální jukční tachykardie (PJT) je vzácnou arytmickou jednotkou v dospělosti. Prezentujeme dlouhodobé výsledky katetrové ablace pro PJT.
Metodika: V 3/2012 – 3/2016 podstoupilo katetrovou ablaci PJT 5 pacientů (2 ženy, 32±12 let). Pacienti s PJT představovali 0,65% ze všech 759 pacientů, kteří v tomto období podstoupili ablaci v oblasti AV junkce pro AV nodální reentry tachykardii (n=747) nebo fokální para-Hisální tachykardii (n=12). V jednom případě byla PJT spojena se systolickou dysfunkcí levé komory (LK) a LBBB. Diagnóza PJT byla při absenci AV nodální duality stanovena podle nálezu tachykardie se štíhlým QRS komplexem, potenciálu Hisova svazku předcházejícího komorový potenciál a síňové aktivity v kompletni disociaci s aktivitou komor. Ablace byla směřována pod kompaktní AV uzel na oblast tzv. pomalé dráhy.
Výsledky: Neinducibility PJT stimulací při isoprenalinu bylo dosaženo u 4 pacientů. U 1 pacienta byla ablace předčasně ukončena. AV blokáda II. stupně zkomplikovala druhý výkon u pacienta s dysfunkncí LK a LBBB a již implantovaným CRT systémem. Doba výkonu, skiaskopie a aplikace RF energie byla 90±10 minut, 5±2 minut, resp. 9±10 minut. Po dobu sledování 83±60 měsíců od první ablace zůstávají 2 pacienti bez recidivy arytmie po jednom výkonu, 1 pacientka má občasné izolované ektopické stahy po 2 ablacích, 1 pacient má redukci běhů PJT se zlepšením EFLK z 35% na 45%, a pacient s předčasně ukončenou ablací mívá izolované recidivy PJT.
Závěr: PJT je v dospělosti vzácnou arytmií. Katetrová ablace PJT je proveditelná bez vzniku AV blokády.